Pokrok ve vakcinaci a pozitivní vývoj na poli pandemie může v nejbližších měsících vést k dalšímu zrychlení růstu v sektoru služeb. Na aktivitu v průmyslu dopadá zpožďování dodávek a nedostatek některých potřebných komponent, což v tomto sektoru dle průzkumu PMI zároveň vede k historicky rekordnímu růstu cenových tlaků.
Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v květnu dle předběžných výsledků vzrostl z úrovně 53,8 na 56,9, což je nejvyšší úroveň od února roku 2018. Pro finanční trh jde o příznivé překvapení, neboť trh očekával růst souhrnného PMI indikátoru na úroveň 55,1.
Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity a souhrnný PMI indikátor za květen tak naznačuje, že letošní druhé čtvrtletí bude v eurozóně ve znamení výrazného oživení hospodářského růstu.
Z pohledu růstu aktivity stále dominuje zpracovatelský průmysl, kde dynamika, měřená optikou PMI, jen zcela nepatrně zaostala za rekordním tempem vykázaným v dubnu. Právě letos v dubnu byl růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu eurozóny nejsilnější za historii trvání PMI průzkumu pro tento sektor, tedy od června roku 1997.
Tahounem květnového růstu souhrnného PMI indikátoru byl sektor služeb, u nějž PMI průzkum hlásí zrychlení růstu na nejsilnější úroveň od června 2018. V řeči čísel se PMI ve zpracovatelském průmyslu v květnu snížil z úrovně 62,9 na 62,8, když trh čekal pokles na úroveň 62,5.
V případě služeb vzrostl PMI indikátor z úrovně 50,5 na 55,1, zatímco trh očekával nárůst na úroveň 52,3. Sektor služeb těží z uvolňování omezení zavedených v souladu s pandemií, neboť pokrok ve vakcinaci a pokles nákazy umožňují přikročit k postupnému otevírání provozoven služeb a také obchodů.
Pokrok ve vakcinaci vede k tomu, že se v květnu dále zlepšila očekávání vývoje v ekonomice eurozóny na příštích dvanáct měsíců a tato očekávání jsou na novém rekordu za historii měření, tedy od poloviny roku 2012.
Expanze aktivity ve zpracovatelském průmyslu je i nadále výrazná, nicméně potenciálně ještě silnější výkon je limitován komplikacemi a zpožďováním v dopravě a v dodávkách potřebných komponent, což souvisí jak s pandemií, tak s vysokou poptávkou. Komplikace v dodávkách v kombinaci s vysokou poptávkou vedou k tomu, že se právě ve zpracovatelském průmyslu zvyšují cenové tlaky a PMI průzkum za květen hlásí rekordní růst jak na cenách nákladů, tak u cen výstupů průmyslových výrobců.
Růst cenových tlaků je ovšem patrný také ve službách
Průzkum PMI je konzistentní s očekáváním, že druhé čtvrtletí přinese nárůst meziroční inflace v eurozóně a samotný PMI průzkum naznačuje, že se růst cenových tlaků může přenést i do letošního druhého pololetí.
ECB zatím dává najevo, že letošní výkyvy v inflaci bude ignorovat a nepřikročí ke zpřísňování své měnové politiky, neboť prognóza ECB očekává, že se inflace v dalších dvou letech zklidní a bude se držet pod inflačním cílem, jenž je stanoven v oblasti mírně pod dvěma procenty.
Přesto bude velmi zajímavé sledovat, jak se ECB na svém červnovém zasedání k aktuálnímu růstu cenových tlaků vyjádří a jak na ně bude reagovat čerstvá prognóza z dílny ECB, jež bude zveřejněna 10. června
Průzkumu PMI hlásí, že letošní druhé čtvrtletí bude ve znamení oživení růstu ekonomika eurozóny. Silně roste aktivita ve zpracovatelském průmyslu a výrazně se oživila aktivita ve službách. Pro středoevropský region je dobrou zprávou pokračující zlepšování podmínek ve zpracovatelském průmyslu napříč eurozónou a především v Německu, neboť regionální výroba a exporty jsou se situací průmyslu eurozóny úzce provázány
Zároveň je ale třeba se připravit na to, že jak komplikace v dodávkách, tak tendence k růstu nákladů i cen průmyslové produkce se budou projevovat také ve středoevropském regionu.
Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE
