HDP Číny za 3Q letošního roku meziročně vzrostlo o 3,9 %, což je sice lepší výsledek, než který čekaly trhy, ale pro Čínu se jedná o nízký růst. Navíc existují podstatné hrozby. Mezi ty největší patří zpomalení či dokonce krátkodobý pád globální ekonomiky a také reakce čínské vlády na případy koronaviru. Další zavírání částí ekonomiky a izolovaná města jsou to poslední, co by nyní bylo třeba.

Mladí lidé se do práce nemají především ve velkoměstech

Mladí Číňané nechtějí pracovat. Nezaměstnanost v Číně za září vzrostla na 5,5 %, což představuje výrazné zklamání, trhy počítaly s poklesem na 5,2 %. Dlouho trvajícím, ale stále alarmujícím, faktem zůstává, že nezaměstnanost ve věkové kategorii 16 – 24 let byla v září na 17,9 %. U věkové kategorie 25 – 59 let je to jen 4,7 %. Věková disproporce v zaměstnanosti se týká většinou menších měst a obcí, protože ve 31 velkých městech a obcích se nezaměstnanost zvedla jen na 5,8 %. 

Obavy z budoucnosti mají vliv na ochotu Číňanů utrácet

S rostoucí nezaměstnaností souvisí také neochota utrácet. Obava z toho, co přijde je dobře vidět právě na útratách Číňanů. Maloobchodní prodeje v září vzrostly o 2,5 %, což je robustní zpomalení růstu. Propad zájmu o nové zboží se týká prakticky všech oblastí života od automobilů a kosmetiky, přes nábytek až po stavební materiály. Největší propad je však patrný u oděvů a domácích spotřebičů. U tohoto zboží byl propad zájmu takový, že útraty Číňanů meziročně klesly.  

Pokud Čína bude držet politiku nulové tolerance proti koronaviru a bude znovu zavírat i velká města kvůli několika případům či bude znovu omezovat fungování podniků, případný nedostatek zboží dovážených do Evropy se nutně projeví na jejich ceně. Tento faktor by se nevyhnul ani ČR.