Spotřebitelské ceny v prvním čtvrtletí meziročně stouply o 11,2 procenta, k reálnému nárůstu tak nepomohlo ani zvýšení průměrné hrubé mzdy proti prvním třem měsícům loňska o 2533 korun. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím průměrná mzda po očištění od sezonních vlivů vzrostla o dvě procenta, uvedli statistici. Nejvíce, v průměru téměř 48.500 korun, berou lidé v Praze, nejméně v Karlovarském kraji s průměrem zhruba 32.600 Kč.

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o 6,6 procenta na 31.923 korun. U mužů byl 34.362 Kč, u žen byl 29.262 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16.733 a 60.467 korunami měsíčně.

Déjà vu z konce minulého století?

Zatímco inflace nezpomaluje ani ve druhém čtvrtletí, firmy se zvyšováním mezd nejspíše pospíchat nebudou, uvedl analytik Deloitte David Marek. Jan Bureš z Patria Finance za celý letošní rok očekává v průměru skoro osmiprocentní reálný propad mezd. Něčemu podobnému naposledy čelily české domácnosti na počátku 90. let minulého století, upozornil.

Češi zažívají druhé čtvrtletí po sobě pokles reálné mzdy, což nepamatují od recese v roce 2014, připomněla expertka na řízení lidských zdrojů PwC ČR Andrea Linhartová Palánová. „Mzdy začnou reálně růst patrně od prvního kvartálu 2023, kdy se jejich nominální tempo zvýší v opožděné reakci na letošní inflační vlnu, navíc inflace klesne do meziročních jednociferných hodnot. Dorovnání kupní síly mezd do stavu před současnou inflační vlnou se ale asi protáhne až do roku 2024,“ podotkl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Analytici varují před recesí

Ekonomové předpokládají, že očekávaný pokračující pokles průměrné reálné mzdy se začne negativně projevovat na spotřebě domácností a na výkonu ekonomiky jako celku. Může to vést k hospodářské recesi, varoval Marek.

Z oborů v prvním čtvrtletí vzrostla průměrná mzda nejvíc v peněžnictví a pojišťovnictví, bylo to o 15,9 procenta. Zaměstnanci na trhu nemovitostí brali meziročně o 13,9 procenta víc a v ubytování, stravování a pohostinství si nominálně polepšili o 11,2 procenta. Naopak ve veřejné správě či obraně rostly mzdy nejméně, jen o 1,9 procenta.

To se promítá i do reálných výdělků. Kvůli vysoké inflaci si polepšilo pouze asi 115.000 ze všech zaměstnanců, tedy asi tři procenta, a to právě v peněžnictví a pojišťovnictví a na trhu nemovitostí. Na nule skončili pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství. Ve veřejné správě reálná průměrná mzda klesla o 8,4 procenta, ve zdravotnictví o 7,6 procenta a ve vzdělávání o sedm procent.

Právě zdravotním sestrám a učitelům kromě vysokoškolských ale mediánové mzdy vzrostly v předchozích dvou covidových letech 2020 a 2021 nejvýrazněji. Snížil se tak rozdíl ve výdělcích podle pohlaví, protože jde o hodně feminizovaná zaměstnání, uvedl dnes ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

Zdroj: ČTK