Americké akciové indexy Nasdaq a Standard and Poor’s, ale také evropský index DAX stoupá (s drobnými propady) nepřetržitě od června 2009, tedy více, než deset let. I po první vlně pandemie se akcie rychle otřepaly.

Skutečně tomu ale odpovídá budoucí stav evropské a americké ekonomiky? Trhy zřejmě věří, že ano, možné druhé vlně pandemie navzdory. Je zde však jiná tikající bomba, o které se příliš nemluví. A tou je dlouhodobá manipulace trhů ze strany centrálních bank.

Je tomu už několik let, co Evropská centrální banka (ECB) srazila úrokové sazby na zápornou úroveň, čímž obrátila základní parametry tržní ekonomiky vzhůru nohama. Zároveň jak ECB, tak americký FED již roky masivně tisknou peníze, které posílají do oběhu a pravidelně nakupují státní dluhopisy, čímž totálně narušily jejich princip oceňování.

Při nízkých úrokových výnosech (nebo někdy spíše ztrátách) hledají investoři jiná aktiva, které jim přináší výnos. A jsou to právě výše zmíněné akciové indexy, které rostou více než deset let. Snižování úrokových sazeb je totiž zvýhodňuje i tím, že nízké úroky znamenají snadnější obsluhu firemních dluhů a zároveň velmi levné půjčky, které jsou podstatným zdrojem investic.

Tisknutí peněz (jinak nazývané jako kvantitativní uvolňování) pak ve spojení s takto nastavenými úroky vytváří přebytek levných peněžních prostředků na trhu, které chce každý racionální subjekt využít. Proto je investuje tam, kde přináší nejlepší výnos a neváhá využít své rezervy (případně se i zadlužit).

Není tedy náhoda, že dluhy světových korporací v období od nástupu světové finanční krize prudce vzrostly. Jen v období mezi lety 2008-2018 se zadlužení firem (mimo finanční sektor) zvětšilo o více než třetinu na 73 bilionů dolarů. A již před lety mluvili někteří ekonomové o tom, že politika nízkých úrokových sazeb udržuje na trhu množství tzv. zombie firem, tj. společností, které by za normálních okolností zkrachovaly, ale extrémně nízké úroky je ještě udržují při životě.

To bylo ještě před koronakrizí. Nynější záchranná opatření států vlila další peníze do ekonomik a v některých zemích se dále snížily úrokové sazby, například u nás nebo v USA. Téměř všude jsou úroky na nule nebo i pod nulou.

Proto je namístě být obezřetný. Rozhodně to neznamená, že by měl investor vše hned prodat, nynější situace může stále slibovat pěkné investiční příležitosti. Nicméně v dlouhodobém horizontu se na finančním trhu děje něco nekalého a jednou to praskne. V takovém případě by bylo dobré být od akcií velmi daleko.