Doby, kdy o cenách akcií rozhodovaly výhradně analýzy fundamentů a instinkty burzovních vlků, jsou pryč. V roce 2026 tvoří pasivní fondy a ETF (Exchange-Traded Funds) dominantní podíl na objemu spravovaného majetku i na denní likviditě. Tento masivní příliv kapitálu do indexových nástrojů sice demokratizoval investování a srazil poplatky na minimum, ale zároveň vytvořil nový tržní ekosystém. V něm se akcie často nepohybují na základě svých výsledků, ale podle toho, zda patří do správného „košíku“.
Obsah článku:
- 1. Konec cenové diskriminace: Když akcie tančí v jednom rytmu
- 2. Univerzální vlastníci: Jak „Velká trojka“ tiše ovládla korporátní svět
- 3. Iluze likvidity a riziko „úzkého hrdla“ při výprodejích
- Pasivní investování mění i chování samotných firem
- Aktivní investoři úplně nezmizí
- Budoucnost bude patřit chytré pasivitě
1. Konec cenové diskriminace: Když akcie tančí v jednom rytmu
Jedním z nejvýraznějších dopadů dominance ETF je rostoucí korelace mezi akciemi. Tradiční model, kde dobrá firma roste a špatná klesá, je narušován mechanismem indexového nákupu. Když do velkého fondu (např. sledujícího S&P 500) přitečou peníze, algoritmus nakoupí všech 500 firem naráz, bez ohledu na to, zda má daná společnost zrovna rekordní zisky, nebo je na pokraji bankrotu.
- Efekt inkluze: Akcie, které jsou zařazeny do prestižních indexů, zažívají „indexovou prémii“ – jejich cena roste jen díky přílivu pasivního kapitálu.
- Ztráta cenotvorby: Analytici varují, že pokud příliš mnoho kapitálu investuje pasivně, trh ztrácí schopnost efektivně oceňovat rizika jednotlivých firem, což může vést k vytváření neviditelných bublin v celých sektorech.
Nepřehlédněte: Jak vydělat 5000 Kč denně
2. Univerzální vlastníci: Jak „Velká trojka“ tiše ovládla korporátní svět
S rozmachem pasivního investování se do rukou několika málo správců (jako jsou BlackRock, Vanguard a State Street) dostala bezprecedentní moc. Tito „univerzální vlastníci“ dnes drží významné podíly v téměř každé veřejně obchodované firmě na světě. To mění způsob, jakým je byznys řízen:
- Hlasování bez výběru: Pasivní fond nemůže akcie prodat, pokud se mu nelíbí vedení firmy (musí kopírovat index). O to důležitější je ale jeho hlasovací právo na valných hromadách, kde tito obři prosazují agendu od odměn managementu až po klimatické cíle.
- Omezení konkurence: Ekonomové upozorňují na riziko „společného vlastnictví“. Pokud stejný fond vlastní podíly ve všech hlavních aerolinkách nebo bankách, mají tyto firmy menší motivaci k agresivnímu konkurenčnímu boji, což může v konečném důsledku poškozovat spotřebitele.
Čtěte také: Plus500 – Recenze brokera
3. Iluze likvidity a riziko „úzkého hrdla“ při výprodejích
ETF slibují investorům okamžitou likviditu – možnost prodat své podíly kdykoliv během obchodního dne. Problém ale může nastat v momentech extrémní volatility. ETF je totiž jen obal, jehož likvidita je přímo závislá na tom, jak snadno lze prodat akcie, které jsou uvnitř.
- Zesílení pádů: Pokud dojde k panice a investoři začnou hromadně vyprodávat indexové fondy, prodejní tlak se okamžitě přenese na všechny zahrnuté akcie bez rozdílu. To může proměnit běžnou korekci v nekontrolovaný pád.
- Past pro retail: Pro běžného investora je ETF stále nejlepším nástrojem pro budování bohatství, ale rok 2026 ukazuje, že pasivita neznamená nulové riziko. Klíčem k přežití v tomto „zindexovaném“ světě už není hledání vítězné akcie, ale pochopení toho, jakou strukturu mají fondy, které vlastníte.
Pasivní investování mění i chování samotných firem
Rostoucí význam indexů ovlivňuje nejen investory, ale také management veřejně obchodovaných společností. Zařazení do významného indexu může přinést stabilní příliv kapitálu z fondů, které index automaticky kopírují. Pro firmy tak může být stále důležitější splnit podmínky pro vstup do hlavních benchmarků a udržet si v nich své místo.
To může nepřímo ovlivňovat rozhodování managementu, kapitálovou strukturu i komunikaci s investory. Indexové zařazení se tak stává nejen technickou událostí, ale i strategickou otázkou.
Aktivní investoři úplně nezmizí
Paradoxem pasivního boomu je, že aktivní investoři zůstávají pro fungování trhu zásadní. Právě oni analyzují výsledky firem, hledají chyby v ocenění a reagují na nové informace. Jejich obchody pomáhají vytvářet ceny, které pak pasivní fondy pouze kopírují.
Pokud by většina kapitálu byla čistě pasivní, cenotvorba by mohla být méně efektivní. Aktivní a pasivní investování proto nejsou úplné protiklady, ale spíš dvě části stejného systému, které se navzájem potřebují.
Budoucnost bude patřit chytré pasivitě
Pro běžného investora zůstávají ETF velmi efektivním nástrojem díky nízkým nákladům, diverzifikaci a jednoduchosti. Stále důležitější ale bude rozumět tomu, co konkrétní fond skutečně obsahuje, jak je vážený a na jaký segment trhu je navázaný.
Rozdíl mezi široce diverzifikovaným indexem a úzce zaměřeným tematickým ETF může být obrovský. Pasivní investování tak nemusí znamenat pasivní přístup k výběru samotných fondů.
Čtěte dále: Ozios recenze
