Praha 24. ledna (ČTK) – Investice do realitních nemovitostí v Česku loni meziročně klesly o 30 procent na 2,62 miliardy eur (67,3 miliardy korun). Letos by měly zůstat zhruba na stejné úrovni. V regionu střední a východní Evropy loni realitní investice vzrostly o šest procent na 13,8 miliardy eur (355 miliardy korun). Letos se počítá spíše s mírným poklesem. Vyplývá to ze studie realitní poradenské firmy Colliers International, jejíž výsledky dnes zveřejnila na tiskové konferenci.
Z šesti porovnávaných zemí připadala více než polovina objemu investic na Polsko. Česku patřila zhruba pětina. Následovaly Maďarsko (13 procent), Rumunsko (šest procent), Slovensko a Bulharsko (po pěti procentech). „Polsko jednoznačně dominuje. Maďarsko investoři považují za relativně bezpečné. Slovensko, Rumunsko a Bulharsko jsou spíše okrajové trhy. Vypadá to, že realitní investice v regionu jsou na vrcholu. Meziročně rostou od roku 2012, v posledních letech se však růst zpomaluje,“ uvedl vedoucí výzkumu pro Česku v Colliers Ondřej Vlk. V porovnání s rokem 2012 byly loni realitní investice zhruba 3,5krát vyšší.
Z jednotlivých sektorů patřily v regionu zhruba dvě pětiny kancelářím. Následovaly maloobchodní prostory s třetinou objemu, dále průmyslové haly a sklady, na které připadala pětina. Hotelům patřila necelá tři procenta. „Velkou budoucnost mají investice do průmyslových a logistických nemovitostí. Tento sektor nabízí zajímavá výnosová procenta. Na druhou stranu jich v současné době není moc na prodej,“ doplnil Vlk.
Za pozitivní faktor pro další vývoj považuje dostatek levných peněz. Například Česká národní banka sice v loňském roce několikrát zvýšila základní úrokovou sazbu, ovšem nemovitosti se obchodují v eurech. A sazby Evropské centrální banky jsou na nule. „Navíc je na vysoké úrovni spotřebitelská důvěra, míra nezaměstnanosti je naopak nízká. Pozitivní je také růst mezd a fiskální stabilita v zemích regionu,“ uvedl dále Vlk.
Za negativa označil například riziko poklesu německé ekonomiky, nejistotu ohledně brexitu nebo ztrátu konkurenceschopnosti v regionu kvůli růstu nákladů nebo nedostatku pracovníků.