Svět potřebuje více niklu, hliníku a mědi, aby naplnil své klimatické cíle. A zvýšit těžební kapacitu

Pokud má být do konce tohoto století dosaženo cíle stanoveného Pařížskou dohodou, tedy nepřipustit nárůst průměrné globální teploty o více než 1,5 stupně Celsia, musí být podstatně navýšeny těžby kovů, které budou potřebné k energetické transformaci. Jedná se zejména o lithium, měď, nikl nebo hliník.

V případě mědi bude nutné do konce této dekády navýšit produkci o pět až osm milionů tun ročně. U niklu to pak má činit dodatečných 700 tisíc až jeden milion tun ročně, podobná čísla se pak týkají také hliníku. Vyplývá to z analýzy, kterou přibližně před rokem zveřejnila globální poradenská společnost McKinsey & Company.

Problém je ale v tom, že nabídková strana, čili těžební sektor, není schopen reagovat na rostoucí poptávku po zmíněných kovech tak pružně, jak by bylo zapotřebí. A to nejen kvůli složitému povolovacímu procesu ze strany úřadů, ale také kvůli obrovským investičním nákladům na otevření nového ložiska.

Podle McKinesy bude nutné do roku 2030 vynaložit celosvětově 250 až 350 miliard dolarů v podobě kapitálových výdajů, aby nabídková strana dokázala držet krok se stranou poptávkovou. A nejlepší pobídkou k takovým investicím je logicky cena dobývané komodity. Ta se musí udržet po dostatečně dlouhou dobu na úrovni, která k nákladnému rozšiřování těžebních kapacit motivuje.

-red-

Azevedo, Baczynska et al. – McKinsey & Company