Energetika se v následujících letech výrazně změní. Je zřejmé, že ekologie bude mít i nadále vysokou prioritu a proto bude docházet k odstavování uhelných elektráren a k jejich nahrazování – mluví se např. o solárních panelech nebo větrných farmách. Masové nasazení obnovitelných zdrojů má však zásadní nedostatky. Největším problémem je, že nevyrábí energii podle poptávky, ale podle rozmarů počasí. Z tohoto důvodu nelze plynule zásobit celou síť a pravidelně hrozí blackout.
Dá se to sice řešit ukládáním elektřiny v bateriích, avšak ty v současnosti neumíme (ani jen tak nebudeme) vyrábět v rozumném množství za rozumnou cenu. Kvůli tomu se obnovitelné zdroje budou využívat jen v malých sítích, např. v rodinných domech, a celostátní infrastruktura se bude opírat o jiné, stabilnější zdroje. Problémy zelené energie byly blíže popsány v minulém článku.
Další komoditou, která by mohla nahradit uhlí, je zemní plyn. Ten ale také produkuje emise (i když menší) a navíc je (zejména do Evropy) většinově dovážen z Ruska. Nebylo by tedy příliš moudré spoléhat se na dodávky strategické suroviny ze země, která je považovaná za naši bezpečnostní hrozbu.
„Solární farmy zabírají 450krát více půdy a vytvářejí 2000krát více odpadu, než jaderné elektrárny“.
Zbývá tedy jádro. Tento zdroj je v zelených kruzích neoprávněně odmítán jako „špinavý“, avšak opak je pravdou. Např. solární farmy zabírají i ve slunné Kalifornii 450krát více půdy a vytvářejí 2000krát více odpadu, než jaderné elektrárny (za stejné množství energie). Naopak palivo z atomových elektráren v ČR se v za 30 let výroby vejde do dvou hlubinných úložišť.
Jaderné zdroje mají i další výhody. Jsou stabilní, neprodukují emise a v posledních letech se investovalo do vysokého bezpečnostního standardu. V budoucnu by tedy mohly nahradit uhlí – např. v Číně, v Británii, v Indii či v Rusku probíhá renesance výstavby atomových elektráren. Další potenciál pak nabízí vývoj malých reaktorů vhodných pro středně velké město. Průkopníkem je např. firma Fluor Corporation, která letos dostala bezpečnostní certifikaci od americké vlády pro reaktor (NuScale), jež se vejde na korbu nákladního auta.
Pokud nedojde k zásadnímu průlomu v oblasti ukládání elektřiny, prim bude hrát jádro, které bude tvořit velkou část energetického mixu v mnoha zemích. Česká společnost ČEZ si díky tomu za daných okolností nepovede špatně. Již teď vyrábí cca 2/3 své elektřiny z jádra a nový zdroj (byť drahý) tuto firmu připraví na budoucnost. Nemluvě o tom, že ČEZ taktéž spolupracuje ve vývoji již zmíněných reaktorů NuScale.
