Cena ropy na světových trzích má v posledních třech letech za sebou vývoj doslova jako na horské dráze. Zatímco v předvečer propuknutí pandemie covidu na přelomu zimy a jara 2020 se obchodovala kolem 70 dolarů za barel, ve druhém kvartále téhož roku se ropné futures dokonce dostaly poprvé v historii do záporných hodnot. Postcovidové oživení a následná ruská vojenská agrese v Ukrajině cenu ropy vystřelily nad 100 dolarů, aby se po necelém roce propadla na předválečnou úroveň. Jaký vývoj na trhu s touto strategickou surovinu máme očekávat v nejbližších měsících?
Doslova jako blesk z čistého nebe se začátkem dubna objevila zpráva, že země sdružené ve skupině OPEC+ v čele se Saúdskou Arábií se shodly na dalším omezení těžby ropy. Je třeba připomenout, že země v OPEC+ se již dříve dohodly na omezení těžby v rozsahu dvou milionů barelů denně, a toto omezení mělo platit do konce letošního roku.
Obsah:
O kolik omezí těžbu ropy Saúdská Arábie?
Nepřehlédněte: Seznamte se s brokerem BitMarkets.com
Nyní však došlo k ještě většímu snížení těžby v objemu 1,16 milionu barelů denně, takže celkové snížení již přesáhne tři miliony barelů ropy denně, což představuje pokles o více než tři procenta.
Snížení těžby ropy oznámené začátkem dubna přitom není závazné, ale pouze dobrovolné. Nedá se ovšem předpokládat, že by se některá ze zemí (přinejmenším těch těžařsky nejvýznamnějších) k této dohodě nepřipojila.
Vůbec největší podíl na celkovém snížení těžební kapacity zaujímá zároveň lídr celé skupiny OPEC+ Saúdská Arábie. Ta oznámila, že omezí těžbu o 500 tisíc barelů denně nad rámec dosavadních dohod. Druhé největší omezení těžby se týká Iráku (o 211 tisíc barelů denně), třetí pak Spojených arabských emirátů (o 144 tisíc barelů denně).
Přestože oznámení o dalším snížení těžby ropy přišlo nečekaně, přece jen to takové překvapení není. Cena ropy totiž začala klesat a koncem března se dokonce barel ropy typu Brent obchodoval za méně než 70 dolarů. Na takové úrovni se cena černého zlata ocitla naposledy na konci roku 2021, kdy se ovšem nacházela na růstové trajektorii. Skupina zemí OPEC+ se tak rozhodla rázně zasáhnout proti dalším zlevňování, které bylo vyvoláno obavami o globální ekonomický vývoj v důsledku pádů několika bank v USA a Evropě.
Pro svět to bude znamenat, že si bude muset znovu zvykat na dražší ropu i produkty z ní. Na druhé straně to bude mít i svá pozitiva v podobě hledání efektivnějšího nakládání s ropou a energiemi obecně, což na oplátku přivítá životní prostředí. Aby však byl tento efekt trvalejšího charakteru, musela by se cena ropy pohybovat výše po mnohem delší období. Jinak řečeno, cenová motivace k energetickým úsporám musí být dostatečná, podobně jako tomu bylo v případě zemního plynu, jehož cena loni vystřelila doslova k nebesům.
Jak bude reagovat cena ropy?
Jak už bylo řečeno, hlavním motivem překvapivého dodatečného omezení těžby ropy bylo její nenadálé zlevňování. Spouštěčem bylo zvýšení obav z hospodářské recese poté, co se ve Spojených státech dostaly do problémů banky Silicon Valley Bank a Signature Bank a v Evropě pak švýcarská Credit Suisse. Pád těchto peněžních ústavů dal vzpomenout na propuknutí finanční krize v roce 2008.
Jenže zatím se zdá, že problémy se podařilo izolovat, a tak se cenu ropy podařilo vytlačit vzhůru. Krátce po oznámení rozhodnutí skupiny OPEC+ se barel ropy Brent vyšplhal nad 80 dolarů, kde se ovšem nezastavil. Cena se v dalších dubnových dnech dostala až na 85 dolarů za barel, kolem které se ropa Brent prakticky setrvale obchoduje.
TIP: Naučte se investovat s brokerem Ozios
Z hlediska spotřebitelů jde o nešťastné načasování, jelikož zanedlouho se rozběhne motoristická sezóna, která tradičně kulminuje během letních prázdnin. Období zvýšené poptávky po pohonných hmotách v kombinaci s drahou ropou způsobí, že benzín i nafta na evropském trhu budou spíše zdražovat.
Zdražení ropy není pochopitelně dobrou zprávou ani pro hospodářství jako celek. Fakticky jde o nákladový šok, kterému evropská ekonomika čelila v průběhu loňského roku. A když už se zdálo, že jeho dopady s návratem cen energetických komodit na předválečnou úroveň vyprchávají, najednou se přinejmenším v případě ropy může podobný scénář do určité míry zopakovat. To bude držet inflaci na zvýšených úrovních po delší dobu, než se původně předpokládalo. A to opět není dobrá zpráva pro spotřebitele, jejich reálné příjmy i kupní sílu úspor.
Cena ropy – možné scénáře pro budoucnost
Cenový skok až o 10 dolarů za barel krátce po oznámení omezení těžby byl doprovázen novými predikcemi vývoje ceny ropy ve zbytku letošního roku. Americká investiční banka Goldman Sachs zvýšila cílovou cenu ropy o pět dolarů na 95 do konce letošního roku. Výhled na příští rok rovněž upravila směrem vzhůru, tentokrát o tři dolary na rovných 100 dolarů za barel.
Čtěte také: Recenze společnosti INVESTAGO
Otázkou ale je, jak se nenadálé zdražení ropy projeví na vývoji globální poptávky po ropě. Světová banka vydala aktualizovanou predikci hospodářského růstu světové ekonomiky, který by měl být o něco vyšší, než instituce odhadovala letos v lednu. To by mohlo přispět k dalšímu zdražení ropy, jelikož i poptávka po ní by mohla být silnější, než se očekávalo. Zároveň však proti tomu může působit hrozba recese, která se stále vznáší nad ekonomicky rozvinutými zeměmi. Dalším faktorem je reakce centrálních bank na aktuální vývoj inflace. Ta se v USA i eurozóně snižuje, což může indikovat zmírnění měnověpolitické restrikce, což by dále podpořilo hospodářské oživení, a tedy růst poptávky po ropě i její ceny.
Na našich partnerských webech si můžete přečíst anglickou i slovenskou verzi tohoto článku.
