Zatímco ještě na začátku roku stál na čerpacích stanicích benzín okolo 28 Kč a nafta přes 27 Kč, nyní je situace odlišná. Pohonné hmoty atakují 36 resp. 35 Kč a jsou nejdražší za posledních téměř 7 let. Nejvyšší ceny jsou tradičně v Praze (36,4 Kč a 35,2 Kč), nejnižší pak v Jihočeském, Ústeckém nebo Zlínském kraji, kde řidič natankuje cca o korunu levněji.
Cena jmenovaných komodit je nadprůměrně vysoká i v mezinárodním porovnávání. Podle serveru Global Petrol Prices je celosvětový průměr benzínu 26,50 Kč a nafty 23,98 Kč, ČR se tak ocitá blízko nechvalného 130. místa ze 167 zemí. V rámci Evropy ale patří spíše k průměru, v okolních zemích vyjma Německa se tankuje za velmi podobné ceny.
Důvodem razantního zdražení pohonných hmot je nárůst ceny ropy, která překonala 85 dolarů za barel (Brent) a de facto se prodává nejvýše od r. 2014. Důvodů je hned několik. Prvním je zotavování po pandemii, jež zesiluje poptávku po palivech. V uplynulém čtvrtletí došlo k největšímu čerpání zásob ropných produktů za posledních 8 let, avšak úroveň těchto rezerv (země OECD) byla nejnižší od r. 2015. Velcí tradiční těžaři ropy navíc po koronavirové krizi stabilizují svoje státní rozpočty a proto záměrně netěží tolik, jak by mohli. Tím udržují vysoký převis na trhu, tj. i vysokou cenu.
Dalším důvodem je probíhající energetická krize, která v důsledku zelených plánů a útlumu fosilních paliv zdražuje elektřinu i zemní plyn. Obě komodity vzrostly na burze jen za poslední rok několikanásobně. Poměrně blízkou náhražkou plynu je právě nafta, takže s růstem jeho ceny stoupá poptávka po ní, což vyhání vzhůru cenu ropy obecně.
„Zelená“ drahota se do hodnoty černého zlata patrně ještě propíše v zimních měsících, kdy teprve hrozí nedostatek zemního plynu. Již v polovině září Bank of America odhadla, že cena ropy se během této zimy může dostat ke 100 dolarům za barel. Nelze proto vyloučit, že se bude do několika měsíců prodávat litr benzínu za 40 Kč, nafta by mohla být srovnatelně drahá.
Ceny uvedených surovin se podstatnou měrou podílí na celkové inflaci, která taktéž akceleruje. V září meziročně stoupla o 4,9 % a mnozí analytici očekávají, že do konce roku dosáhne 6 %. Je tedy nesporné, že se Česko (a s ním i další země) dostávají do vážné krize, kdy bude nutné přehodnotit dosavadní zelené záměry.
Česká vláda se v této souvislosti chystá osvobodit nabytí elektřiny nebo plynu od DPH a např. ve Francii plánují snížit daňovou zátěž na pohonné hmoty. Čína chce dokonce ustoupit od plánu uhlíkové neutrality do r. 2060. V důsledku výpadků elektřiny se čínský premiér nechal slyšet, že „tyto ambice se musí přehodnotit“. Namísto ukončování starých uhelných bloků se nakonec budou stavět nové a navíc se zintenzivní průzkum vlastních ložisek ropy i zemního plynu.
