V posledních letech zlato rapidně stoupá, v srpnu poprvé v historii překonalo hranici 2000 dolarů za trojskou unci, což je více než dvojnásobek oproti roku 2008. Nyní se cena ustálila na hodnotách lehce nad 1900 dolarů za unci a mnozí spekulují, zda je tato komodita již na svém vrcholu.
Důvody pro růst jsou zřejmé – vlivem stoupající inflace a nárůstu dluhů hledají investoři bezpečný přístav. Mj. výhoda stabilní investice prověřené staletími roste dvojnásob během silné ekonomické krize. Nyní jsme svědky druhé vlny lockdownů po celé Evropě a je otázka, jak se vypořádáme s očekávanou třetí vlnou na jaře. Všechny tyto faktory cenu zlata nejspíše nadále posílí.
Na druhou stranu, podstatnou nevýhodou žlutého kovu je, že nenese žádný úrok. Střadateli nepřichází žádné pravidelné „příspěvky“, pouze může doufat, že případný větší zájem o zlato povede k nárůstu hodnoty. Nicméně tento handicap se do velké míry smazává v momentě, když nulové (nebo i záporné) úrokové sazby devalvují hodnotu dluhopisů a nepřiměřeně nafukují cenu akcií.
Nemalá část investorů dále tvrdí, že zlato výrazně zhodnotilo a bude klesat, např. vlivem toho, že ve třetím kvartále letošního roku klesla celosvětová poptávka po žluté komoditě o 19 % a byla nejslabší od r. 2009. Stalo se tak zejména kvůli poklesu poptávky v Číně a v Indii, kde se z důvodu koronaviru téměř zastavil prodej šperků. Místní trhy se však začaly pomalu zotavovat, navíc dřívější pokles začínají kompenzovat investoři hledající jistotu – poptávka po zlatě jako investici stoupla o pětinu.
Pokud však chceme znát potenciální limity žlutého kovu, stačí se podívat do delší historie. Cena zlata dosáhla prvního velkého vrcholu v r. 1980, kdy stála 850 dolarů za unci, ovšem v přepočtu na dnešní hodnotu měny to odpovídá ceně okolo 2600 dolarů. Druhý vrchol pak nastal v r. 2011, kdy se zlato dostalo na 1900 dolarů, což dnes odpovídá až 2200 dolarům.
Před devíti lety jsme ale nebyli v tak hluboké krizi, jako nyní. Politika nízkých úrokových sazeb byla teprve na svém počátku, přičemž až dnes začínáme plně spatřovat negativní důsledky tohoto konání. Míra celkového zadlužení byla rovněž znatelně níže. Navíc je patrné, že vlivem epidemie koronaviru budou jednotlivé státy dále tisknout peníze. Cenu zlata proto nevytlačí nahoru jen strach z inflace, ale vlivem růstu cen také inflace samotná.
Z výše uvedených důvodů lze očekávat, že žlutý kov může v budoucnu dosáhnout bez větších problémů až 2500 dolarů a býčí trend bude pravděpodobně s určitými výkyvy pokračovat.
