Meziroční inflace v červnu klesla z 2,9 % na 2,8 %, což pro tento ukazatel meziročního cenového vývoje představuje tříměsíční minimum. Finanční trh i centrální banka očekávaly meziroční inflaci shodně na úrovni 2,7 %. Inflace se navzdory červnovému zmírnění i nadále drží nad inflačním cílem, jenž je stanoven na úrovni dvou procent. V průběhu třetího čtvrtletí by se inflace měla v průměru držet nepatrně pod 3 %, v závěrečném čtvrtletí letošního roku může inflace nad tříprocentní úroveň přechodně vzrůst.
V samotném červnu bylo zmírnění celkové inflace taženo především cenami tabáku a alkoholických nápojů, zpomalení růstu vykázaly také ceny pohonných hmot. Ke zrychlení meziročního cenového růstu došlo u cen energií pro domácnosti, u cen potravin a také u řady položek spadajících do jádrové inflace, zejména u odívání a obuvi, stravování a ubytování či bytového vybavení.
Jádrová meziroční inflace jako celek ale v červnu zřejmě vykáže jen minimální posun z květnové úrovně, jež činila 3,1 %. Jádrová inflace je ukazatel, jenž nejlépe mapuje domácí cenové tlaky a od loňského května se zatím nepřetržitě držela nad tříprocentní úrovní. V květnu zveřejněná prognóza ČNB očekávala, že jádrová inflace v letošním druhém čtvrtletí zpomalí na rovná 3 % poté, co v prvním čtvrtletí dosáhla úroveň 3,3 %, odhad centrální banky ale bude v případě druhého čtvrtletí dle všeho překonán, tedy jádrová inflace bude nad prognózou.
Pro letošní druhé pololetí čeká aktuální prognóza ČNB pokles jádrové inflace na meziroční úrovně 2,4 % až 2,5 %, nicméně se obávám, že cenové tlaky související s otevíráním ekonomiky po pandemických omezeních a též tlaky související s problémy na straně dodávek v průmyslu budou držet jádrovou inflaci na vyšších úrovních a dokonce nelze vyloučit její nárůst.
Na růst inflace budou mít velký vliv ceny potravin
Celková meziroční inflace v české ekonomice by se mohla ve třetím čtvrtletí pohybovat v průměru v oblasti mírně pod třemi procenty, v závěru letošního roku ale zřejmě opět vzroste, byť nejspíš pouze přechodně. Směrem k výraznějšímu než aktuálně očekávanému růstu inflace mohou přispět ceny potravin a také výraznější cenový růst spojený s otevíráním odvětví služeb, jež byla v předchozích měsících uzavřena v souvislosti s bojem proti pandemii.
Růst spotřebitelských cen po celý letošní rok zůstane výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB a do oblasti inflačního cíle by se cenový růst mohl vrátit v průběhu jara 2022. Jádrová inflace ve druhém čtvrtletí zřejmě překonala prognózu centrální banky a tento jev může pokračovat i v dalších měsících. Vývoj a výhled inflace by měly ČNB utvrdit v názoru, že je třeba dále zvyšovat úrokové sazby v souladu s květnovou prognózou. Po úvodním červnovém zvýšení úroků lze čekat další zvýšení sazeb na nejbližším zasedání bankovní rady počátkem srpna, kdy repo sazba zřejmě vzroste opět o čtvrt procentního bodu, na úroveň 0,75 %.
Za celý rok 2021 může celoroční průměrná inflace dosáhnout úrovně zhruba 2,8 % poté, co v roce 2020 činila průměrná inflace 3,2 %. V roce 2022 by pak celoroční průměr měl klesnout do oblasti mírně nad 2 %, tedy do oblasti inflačního cíle ČNB. Pro takový vývoj, tedy pro zmírnění inflace v roce 2022, bude ale potřebná kombinace dalšího zvyšování úrokových sazeb ČNB a posílení kurzu koruny, což jsou faktory, jež budou perspektivně cenové tlaky v české ekonomice tlumit.
