Ukrajinská krize má vážné dopady na celosvětové trhy. Padají akciové trhy, zejména odvětví cestovního ruchu, banky nebo automobilky. Hroutí se kryptoměny – bitcoin a ethereum za poslední měsíce odepsaly okolo třetiny své hodnoty. Naopak ropa zažívá od prosince rally, kdy zhodnotila o 37 % a nyní osciluje na svých sedmiletých maximech. Posiluje také americký dolar nebo zlato, které si za poslední dva týdny připsalo téměř 4 %.
Celý svět čeká s napětím na to, co se na východě stane v dalších dnech či týdnech. Kreml popírá plány na invazi, avšak zároveň stupňuje napětí. Zejména poslední pohyby ruské armády vyvolávají znepokojení mezi vojenskými experty. Rusko a Bělorusko zahájily společné vojenské manévry a do Černého moře vstoupilo šest velkých výsadkových lodí – speciálních plavidel určených k vylodění. U hranic s Ukrajinou je umístěno stále více jednotek a v neposlední řadě se vybudovaly i polní nemocnice, které signalizují, že Rusko počítá s možností boje. Případný útok může nyní přijít kdykoliv a odkudkoliv. Podle amerických tajných služeb je invaze již naplánovaná na středu 16. února.
Přes všechny odhady či spekulace však nemusí k válce vůbec dojít. Vladimir Putin má pověst pragmatika a je otázka, co by obsazením Ukrajiny vlastně získal. Pokud chce zabránit vstupu země do NATO, de facto mu stačí zachovat status quo, kdy bude jeho západní soused neustále oslabován zamrzlým konfliktem na nejasně stanovené hranici, což poslouží jako poměrně jistá záruka, že Ukrajina do Severoatlantické aliance nevstoupí.
Stupňováním tlaku navíc Rusko zkouší jednotu Západu a dlužno říct, že minimálně část Evropy v čele s Německem není ochotná se v krizi výrazněji angažovat. Putin má tedy potenciál mnoho získat. Prvním možným cílem je přimět Západ, aby uznal ruskou pozici na Krymu a v Donbasu. Na všech jednáních se mluví o obraně před dalšími ruskými akcemi, avšak již se nevede žádná debata o tom, že by se Moskva vzdala již nabytých a okupovaných území – daná záležitost tak nějak „zapadla“.
Druhý záměr je omezit přítomnost NATO ve východních členských zemích. Rusové konkrétně požadují vrácení stavu před r. 1997, tj. před dobu východního rozšíření Severoatlantické aliance. Tento návrh je na první pohled nesmyslný a Putin to zřejmě moc dobře ví – jedná se totiž o výchozí pozici pro další vyjednávání. Cílem může být odvolání ruských jednotek u Ukrajiny za „stažení“ některých pozic NATO v Polsku a Pobaltí či omezení amerického systému protivzdušné obrany v Černém moři (otázka jaderných raketových systémů mj. spustila i tzv. Kubánskou krizi).
Z výše uvedených důvodů tedy není frontální invaze příliš pravděpodobná – max. v lokálním měřítku a spojená s mezinárodními jednáními. Pravděpodobnější je udržování napětí, což však akciové trhy či kryptoměny rozhodně neposílí. Doporučuji počkat, a pokud nebude krize delší dobu eskalovat, ve vhodný okamžik nakoupit aktiva za atraktivní cenu.
