Tím se centrální bance podařilo situaci stabilizovat a v příštím týdnu by mohlo dojít k obnovení obchodování na moskevské burze. Je samozřejmě otázkou, jak si centrální banka poradí s dopadem aktuální situace na ekonomiku Ruska. Tu čeká hluboká, až 10% recese, a inflace se bude pohybovat okolo 20 %. Stlačit ji k pětiprocentnímu cíli nebude jednoduché.
Dlouhodobě dobré výkony centrální banky oceňuje i prezident Putin. Politika cílování nízké inflace má jeho plnou podporu a dnes navrhl prodloužení mandátu současné guvernérky centrální banky Nabiulliny.
Možný státní bankrot a platební neschopnost Ruska
Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my. Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu.
Tento týden ve středu byl splatný kupon ruských dolarových eurobondů ve výši 117 milionů dolarů. Podle posledních zpráv se platba odehrála s třídenním zpožděním a korespondenční banka JPM byla schopna ji realizovat ze zmražených devizových rezerv Ruska. Teoreticky by přitom měly splátky zahraničního dluhu Ruska a ruských společností probíhat v rublech na speciální účty v ruských bankách, ke kterým zahraniční investoři zatím nemají přístup.
Inflace v Rusku
Rusko již před vypuknutím válečného konfliktu bojovalo s inflací. To ale není v dnešním světě nic zvláštního. V únoru inflace v Rusku dosahovala 9,2 %. Pohybovala se vysoko nad 5% cílem navzdory tomu, že jsou ceny energií v Rusku naprosto odtržené od současného růstu světových cen ropy a plynu.
Centrální banka na situaci reagovala podobně jako ČNB a s výrazným předstihem utahovala měnovou politiku. Klíčová úroková sazba se tak před vypuknutí války pohybovala na úrovni 9,5 %. Nyní je na 20 % a může dojít k jejímu dalšímu zvýšení. Inflace totiž poletí nahoru a je značná nejistota, kde se zastaví. Zhruba 20 % se jeví jako realistický odhad. Jednak zdraží o několik desítek procent vše z dovozu kvůli oslabení kursu rublu. Zároveň se projeví omezení dodávek ze zahraničí kvůli sankcím, což ještě znásobí dopad slabého rublu na ceny potravin i nepotravinářského zboží.
Vývoj rublu, který aktuálně posiluje
V první moment kurzu rublu dominovala panická reakce Rusů a zahraničních investorů, kterou pomohla zastavit opatřeni centrální banky. Ta zakázala obchodovaní s rublem na domácím trhu a rubl se sedm dní obchodoval jen na méně likvidním trhu v zahraničí.
K otevření domácího trhu došlo minulý týden ve středu a rubl od té doby odmazal část prvotního propadu. Aktuálně je „jen“ o třetinu slabší než před vypuknutím válečného konfliktu. Kromě opadnutí první panické reakce rublu pomáhá i zvýšení domácích úrokových sazeb a vidina přiměří v konfliktu s Ukrajinou. To by eliminovalo riziko uvalení dalších sankcí ze strany západu, což děsí západní investory.
Za pozornost stojí i silná korelace české koruny a regionálních měn s rublem. Ty fungují v očích investorů jako „proxy“ válečného konfliktu, podobně jako ceny ropy a řady dalších komodit s výrazným podílem dodávek z Ruska či Ukrajiny.
Autor: Martin Pohl, makroekonomický analytik Generali Investments CEE
