Přesto ale i nadále platí konstatování, že míra nezaměstnanosti zůstává relativně stabilizovaná na nízkých úrovních, čemuž napomáhají jak vládní programy na podporu nezaměstnanosti, tak například růst aktivity a s ním spojené poptávky po pracovnících v tuzemském průmyslu.
Míra nezaměstnanosti zůstala v únoru meziměsíčně beze změny na úrovni 4,3 %. Meziroční nárůst činil 1,3 procentního bodu, což představuje nejsilnější dynamiku meziročního růstu míry nezaměstnanosti od března roku 2010.
Jakkoliv únor přinesl zrychlení meziročního růstu míry nezaměstnanosti, tak toto širší historické srovnání přináší velmi výmluvný vzkaz: situace na tuzemském trhu práce zůstává poměrně stabilizovaná co se vývoje nezaměstnanosti týče, rozhodně pokud vezmeme v úvahu loňský propad HDP o 5,6 %. Pro samotný únor bývá příznačné, že se míra nezaměstnanosti obvykle mírně sníží poté, co na přelomu roku, tedy v prosinci a především v lednu, kulminuje.
V případě letošního února míra nezaměstnanosti neklesla, nicméně opakuji konstatování, že vzhledem k událostem, kterými česká ekonomika prošla za uplynulých dvanáct měsíců, zůstává nezaměstnanost velmi nízko. Nezaměstnanost v tuzemské ekonomice je nízká i v mezinárodním srovnání: v rámci EU byla v lednu nezaměstnanost v ČR v rámci členských států druhá nejnižší, nižší míru nezaměstnanosti mělo dle metodiky Eurostatu v tomto srovnání pouze Polsko.
Vládní opatření musí nárůstu nezaměstnanosti bránit
V dalších měsících budou proti sobě působit protichůdné faktory: na jedné straně nástup jara obvykle znamená pokles nezaměstnanosti díky nástupu sezónních prací v zemědělství či stavebnictví, zároveň se ale může projevovat nepříznivý dopad uzávěrek souvisejících s pandemií na zaměstnanost ve službách a maloobchodu.
Celkově do dalších měsíců očekávám postupný nárůst nezaměstnanosti, vládní opatření na podporu zaměstnanosti by ale měla i nadále sloužit coby tlumič bránící výraznější eskalaci růstu nezaměstnanosti v české ekonomice. Přesto si ale myslím, že na přelomu jara a léta může míra nezaměstnanosti přechodně překonat úroveň 5 %, ve druhé polovině by ale měl přijít pokles nezaměstnanosti, tedy za podmínky, že se naplní předpoklad oživení růstu české ekonomiky.
Klíčovým faktorem bude úspěšnost vakcinace a tedy schopnost dostat pandemii pod kontrolu, což by otevřelo prostor pro uvolňování omezení v jednotlivých odvětvích české ekonomiky a ve společenském životě obecně.
Za celý rok 2020 činila průměrná míra nezaměstnanosti 3,6 %, letos by se průměrná míra nezaměstnanosti mohla dle mých odhadů dosáhnout úrovně 4,8 %. V průběhu roku 2022 by se situace již mohla začít zlepšovat s tím, jak by pandemie měla být pod kontrolou a česká ekonomika by již měla být na vlně dlouhodobějšího oživení, tedy na vlně růstu HDP.
Zdroj: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments