Zákaz prodeje spalovacích aut, uhlíkové „celní války“, zdražení dopravy, energií, bydlení a dokonce i potravin.
To vše budou dopady nového evropského klimatického balíčku, který zamává peněženkou investorů i běžných občanů. Evropská komise zveřejnila plán, který počítá se snížením emisí alespoň o 55 % (v porovnání s r. 1990) do r. 2030. Součástí je min. 40% podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů, uhlíkové clo, zvýšení cen emisních povolenek (a jejich rozšíření na bydlení i dopravu) a zákaz prodeje vozidel se spalovacími motory do r. 2035. Následky pocítí všichni, zejména ti chudší.
Podle nového evropského balíčku se mají současné emise snížit o celou třetinu během pouhých devíti let (cca o polovinu oproti r. 1990). Největší kontroverze však nevyvolává cíl, ale prostředky zaváděné ve stylu „ať to stojí co to stojí“.
Jedním z nejzářnějších příkladů je energetika. Každý stát musí do konce dekády zvětšit podíl obnovitelných zdrojů až na 40 %, v případě ČR to při současných cca 14 % znamená takřka trojnásobek. V našich klimatických podmínkách je již teď jasné, že se to neobejde bez masivních dotací dopadajících mj. na konečné ceny energie. Investoři do OZE na tom však dobře vydělají.
Dále se v mezinárodním obchodě zavedou uhlíková cla, aby evropští výrobci nezačali masivně přesídlovat do Asie, kde jsou mírnější ekologické standarty. Nicméně rozhodnutí povede k obchodním válkám, při nichž budeme nejspíše ještě vzpomínat na nesmělé pokusy amerického prezidenta Trumpa. Všechno dovážené zboží od potravin až po elektroniku se zásadně zdraží.
EU bude také pokračovat ve zvyšování ceny emisních povolenek, ačkoliv ta se za poslední dva roky zpětinásobila. A poroste dál, což se kromě elektřiny promítne do surovin jako je ocel, sklo nebo cement. Systém obchodování se má navíc v r. 2026 rozšířit na bydlení i dopravu. Ve výsledku tedy zdraží zejména pohonné hmoty, stavební materiály, vytápění – a nemovitosti. Pokud někdo vyhlíží pokles cen bytů či domů, nejspíše spláče nad výdělkem. Naopak je lepší pořízení vlastního bydlení uspíšit.
Nejradikálnější je však zákaz spalovacích motorů do r. 2035 spojený s plánem jejich nahrazení elektromobily. Ti, kdo si chtěli koupit automobil, již teď zaregistrovali, že některé modely skokově zdražily až o třetinu, jiné (např. ojeté vozy) zdražily o 20 %. A další nárůst nás ještě čeká. Do několika let se plánuje nová emisní norma euro 7 se značným zpřísněním limitů, takový předstupeň úplného zákazu klasických vozidel. Záměr je jasný – administrativními zásahy donutit spotřebitele k nákupu elektromobilů. Je ale o co stát? Ekologičnost elektroaut je při současném energetickém mixu podobná, jako u spalovacích motorů, dojezd je o mnoho menší a cena naopak výrazně vyšší. Elektromobily jsou proto cílem čím dál silnějších polemik, zda jejich vývoj není vedle vodíku „slepou uličkou“, resp. zda si evropské automobilky pod sebou neřežou větev.
Prim budou naopak hrát vzácné kovy. Řada z nich, např. stříbro, bude potřeba na výstavbu zelené infrastruktury a navíc odolávají inflaci. Ekologická transformace něco stojí a Evropská centrální banka již dala vědět, že bude „tolerantnější“ k vyššímu růstu cen
