Tradiční kultura v Česku přišla během pandemie koronaviru o víc než 3,7 miliardy korun. O tuto sumu byl nižší výsledek hospodaření muzeí a galerií, památek, knihoven, divadel a dalších kulturních zařízení očištěný o dotace během let 2020 a 2021 v porovnání s rokem 2019. Návštěvnost kulturních zařízení v roce 2021 ve srovnání s rokem 2019 klesla o více než polovinu, meziročně však stoupla téměř o šest procent. Na svém webu to dnes oznámil Český statistický úřad. Vládní protiepidemická opatření zahrnovala uzavření divadel, kin, muzeí i dalších kulturních zařízení.
„Opatření proti šíření pandemie covid-19 dopadla nejvíce na tradiční kulturu, zejména pak na scénické umění a kulturní dědictví,“ uvedl ČSÚ. Tyto dvě oblasti, kam spadají právě muzea a galerie, památky, knihovny či divadla, byly v roce 2019 v zisku téměř 375 milionů korun, naopak v pandemických letech 2020 a 2021 se propadly do stamilionových ztrát.
Provozní Dotace vzrostly meziročně o 1,7 miliardy Kč
Provozní dotace sice byly vyšší, třeba v roce 2020 vzrostly meziročně o 1,7 miliardy korun, bez nich ale scénické umění a kulturní dědictví přišly o miliardy. „Tato částka, tj. 3766 milionů Kč, představuje skutečný ekonomický dopad dvou let pandemie do hospodaření kulturních institucí v oblasti kulturního dědictví a scénického umění,“ doplnil ČSÚ.
Důsledky pandemie zasáhly také pracovníky v kultuře. „Netýkalo se to výdělku stálých zaměstnanců, jejichž průměrné nominální mzdy během dvou let pandemie o 9,9 procenta vzrostly, ale pracovníků na základě dohod a dále účinkujících a autorů pobírajících honoráře,“ uvedl Jaroslav Novák z Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS). Objem honorářů podle ČSÚ poklesl o víc než miliardu korun, z toho o 586 milionů ve scénickém umění a o 439 milionů ve vydavatelské činnosti.
Po výrazném poklesu v prvním pandemickém roce návštěvnost kulturních institucí v roce 2021 meziročně stoupla o 5,8 procenta. „Oproti roku 2020 vzrostla v roce 2021 nejvýrazněji návštěvnost kulturních domů, historických památek, kin a divadel. Pokles naopak zaznamenaly například knihovny, které se však dlouhodobě potýkají s úbytkem fyzických návštěv,“ doplnil Ivo Krobot z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Kulturní představení vláda v boji proti šíření koronaviru omezovala kvůli tomu, že se na nich shromažďuje větší množství lidí. Restrikce byly v obou pandemických letech mírnější v letních měsících a pro akce pořádané venku, roli v nich hrálo také nošení respirátorů nebo to, zda účastníci byli očkovaní proti koronaviru. Omezení počtu lidí na hromadných akcích úplně skončilo až loni na počátku března.
Zdroj: ČTK
