Evropská energetická krize a jak se řeší

Evropská energetická krize, která proběhla v uplynulém roce, dala jednoznačně vzpomenout na události více než 40 let staré. V 70. letech minulého století totiž nejen západní Evropa, ale země celého Západu (tedy včetně Severní Ameriky) čelily podobnému energetickému šoku jako v roce 2022. Rozdíl byl prakticky jen v tom, že tehdy se jednalo o skokové zdražení ropy, nyní dramaticky vzrostly ceny zemního plynu a elektřiny.

Obsah

Za energetickou krizi v Evropě, ale nejen tam, můžeme označit prudký růst cen energetických komodit. Zejména zemního plynu a elektřiny. Kořeny a příčiny vývoje, který gradoval v roce 2022, ale sahají do dřívější doby. Loni pouze došlo k takzvané dokonalé bouři na energetických trzích, kdy se takřka všechny negativní faktory sešly téměř v jednom okamžiku. Výsledkem pak bylo zvýšení ceny elektřiny na spotovém trhu nad 1000 eur za megawatthodinu, v případě zemního plynu cena vzrostla až nad 300 eur. Evropané přitom byli dlouhá léta zvyklí na ceny, které neodpovídaly ani desetině maxim dosažených v roce 2022.

Hlavní příčiny energetické krize byly v zásadě čtyři. Zaprvé, postcovidové ekonomické oživení. Zatímco během pandemie covidu kvůli řadě lockdownů došlo k rapidnímu poklesu poptávky po energiích, na což výrobci logicky reagovali omezením produkce, po znovuotevření ekonomik poptávka po elektřině, zemním plynu a pohonných hmotách dramaticky stoupla. Nabídková strana (výrobci) nebyli schopni okamžitě zvýšit produkci, cena začala růst.

Druhou příčinu lze spatřovat v plánované odstávce více než jedné poloviny ze všech jaderných bloků ve Francii kvůli pravidelné údržbě. Během ní se ale ukázalo, že některé reaktory potřebují náročnější opravy, a tak se odstávka protahovala. Problém nedostatečné nabídky elektřiny na evropském trhu se prohloubil.

Třetím faktorem bylo postupné utahování kohoutků u plynovodů přivádějících zemní plyn z Ruska. Vše vystupňoval vpád ruských vojsk do Ukrajiny, na což západní Evropa reagovala odstřiháváním od ruského plynu. To s sebou přineslo i přechodný růst cen plynu na evropském trhu. A konečně čtvrtou příčinou energetické krize v Evropě je dlouhodobá podinvestovanost celého energetického sektoru a z ní pramenící nepřipravenost evropské energetiky na budoucí růst poptávky po energiích.

Nemělo by vám uniknout: Recenze ApmeFX – Regulovaný broker s profesionálními portfolio manažery

Evropská energetická krize – aktuální opatření

Evropská komise hledala v průběhu minulého roku způsoby, jak co nejvíce ztlumit negativní dopady energetické krize na obyvatelstvo, ale i firmy mimo energetická odvětví. A během podzimu přijala trojici „opatření ke snížení účtů za energii“.

První se týká dobrovolného snížení spotřeby elektřiny alespoň o 10 procent v období do konce března 2023 a zároveň povinnost zemí Evropské unie snížit spotřebu energií alespoň o pět procent v době špičky. V případě plynu mělo dojít ke snížení spotřeby o 15 procent. Jednotlivé členské země EU si měly samy zvolit konkrétní úsporná opatření.

Druhým opatřením bylo zavedení cenového, respektive příjmového stropu na úroveň 180 eur za megawatthodinu pro výrobce elektřiny s nízkými provozními náklady za využití obnovitelných zdrojů, jaderné energie či hnědého uhlí.

Ruku v ruce s tímto opatřením jde třetí krok. Veškeré příjmy, které by u výrobců elektřiny překročily stanovený strp, mají být odvedeny do rozpočtů členským státům. Ty by takto získané dodatečné zdroje použily na platbu kompenzací za vysoké ceny energií spotřebitelům, tedy domácnostem a firmám. Tím by se zmírnil dopad vysokých cen na koncové zákazníky.

Vedle toho byly stanoveny další cíle. Šlo zejména o naplnění plynových zásobníků v rámci EU alespoň na 92 procent před zahájením topné sezóny, společné nákupy zemního plynu, výstavba nových terminálů na příjem zkapalněného zemního plynu dovezeného po moři, nebo diverzifikace dodávek s cílem eliminovat závislost na dodávkách plynu z Ruska.

Evropská energetická krize – účinnost opatření

Dá se říci, že energetickou krizi v EU se podařilo přinejmenším pro období topné sezóny 2022/2023 vyřešit. Na jedné straně díky přijatým opatřením evropské sedmadvacítky, na straně druhé také za přispění souhry okolností zejména v podobě nečekaně mírného průběhu letošní zimy.

Spotřeba plynu totiž skutečně klesla přibližně o 15 procent, dodávky zemního plynu z Ruska radikálně klesly, když se jeho podíl na dovozu plynu do EU snížil z předválečných 40 procent na současných méně než 10 procent.

Podařilo se rovněž postupně zajistit dodávky zemního plynu z jiných zemí (mimo Rusko). Ať už rozšířením přepravních kapacit norského plynu do EU (polsko-litevský plynovod GIPL), nebo zprovozněním propojovacího plynovodu mezi Řeckem a Bulharskem, jenž do Evropy dovede plyn z Ázerbájdžánu, nebo zajištěním dodávek zkapalněného plynu (LNG) ze Spojených států, Kataru, Nigérie nebo Alžírska.

V přímořských státech Evropské unie rovněž dochází k výstavbě nových terminálů pro příjem LNG. Loni v říjnu jich v Evropě fungovalo kolem 30 a další se budují. A to především v Německu, Řecku, Itálii, ale také Polsku nebo pobaltských státech.

Kombinace uvedených opatření, mírného průběhu topné sezóny a jasným signálům, že Evropa opět hodlá masivně investovat do energetiky, vedly k tomu, že ceny elektřiny i zemního plynu se začaly už v průběhu podzimu stabilizovat. V současné době se plyn na evropských burzách obchoduje přibližně za stejnou cenu jako v srpnu 2021, tedy kolem 44 eur za megawatthodinu. Elektřina dnes stojí na spotovém trhu zhruba stejně jako v lednu či únoru 2022, tedy asi 145 eur za megawatthodinu. Není lepšího důkazu než právě ceny energií, že se podařilo nejhorší energetickou krizi zažehnat.

Čtenářům se také líbí: Jak vydělat na dotaznících: Český národní panel

Současná situace a vyhlídky do budoucnosti

Jak už bylo řečeno, aktuální situace na trzích s energiemi je velice příznivá. V zásadě se nenaplnily ani zdaleka katastrofické scénáře, které se čas od času objevovaly v médiích. Nyní naopak probíhají diskuse o tom, zda není na čase zrušit cenové stropy jak u výrobců elektřiny, tak u koncových odběratelů elektřiny či zemního plynu. Stále častěji se totiž na trhu objevují nabídky energií, které už se nacházejí pod stanovenými cenovými stropy.

Pro nejbližší budoucnost, tedy nadcházející topnou sezónu 2023/2024 bude klíčové, zda se podaří zajistit dostatečné množství zejména zemního plynu včetně dostatečného naplnění plynových zásobníků. Loni totiž Evropská unie ještě své zásobníky z velké části plnila ruským plynem, na který se už nyní nebude moci spolehnout. Vzhledem k tomu, že už v průběhu loňského roku se podařilo ruský plyn z velké části nahradit, je celkem pravděpodobné, že se to v průběhu roku letošního bude dařit ještě o něco snáze.

Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska se jako řešení, respektive účinná prevence příštích energetických krizí jeví soustavné investování do energetické infrastruktury. Tedy do výstavby nových zdrojů pro výrobu elektřiny, a to jak velkých, tak lokálních. Je zjevně, že Evropa se bude stále více ubírat směrem k obnovitelným zdrojům energie. Otázkou zůstane, jakou roli v evropském energetickém mixu bude hrát energetika jaderná. Krátkodobý problém může způsobit definitivní zavření posledních jaderných elektráren v Německu, na straně druhé Finsko nedávno novou jadernou elektrárnu zprovoznilo. Na otázku jaderné energetiky budou muset odpovědět politici, respektive voliči, kteří politikům dají mandát buď k renesanci jádra, nebo jeho definitivnímu konci. Faktem ovšem zůstává, že pokud Evropa nebude schopna zajistit dlouhodobě zvyšování nabídky energií, jejich cena bude růst. Takový je zkrátka zákon trhu.

Pokračujte ve čtení: Recenze konkurenčního brokera Golden Brokers

Tento článek je dostupný i ve slovenské verzi. Naleznete ji na našem partnerském webu forex.sk a trade-info.sk.