Brusel 8. listopadu (zpravodaj ČTK) – Ekonomika 27 zemí Evropské unie letos poroste o 2,2 procenta, odhaduje ve své podzimní makroekonomické prognóze Evropská komise. Také v příštím roce bude podle ní růst pokračovat, byť pomaleji, na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Pro rok 2020 nyní komise očekává růst o 1,9 procenta. Předpověď poukazuje na zpomalující globální ekonomiku a vyšší míru napětí v mezinárodních obchodních vztazích.
Také růst zemí eurozóny zpomalí: z loňských 2,4 procenta na 2,1 procenta v letošním roce, na 1,9 procenta v roce 2019 a 1,7 pct. v roce 2020. Prognózu novinářům představil komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici.
Nynější odhad růstu pro celou unii je o desetinu procenta optimističtější než údaj 2,1 procenta, který komise nabídla ve své letní předpovědi v červenci. I přes zpomalení očekává EK růst hospodářství všech zemí unie.
„Evropská ekonomika se drží dobře, růst se postupně zmírňuje. V příštích dvou letech čekáme podobný vývoj, s nezaměstnaností klesající na úroveň od předkrizových dob nevídanou,“ uvedl komisař. Zdůraznil, že v nejistém mezinárodním prostředí musí politici v Bruselu i v hlavních městech zajistit, že eurozóna zůstane silná, aby se zvládla vypořádat se vším, co by mohla přinést budoucnost.
Nezaměstnanost v zemích platících eurem letos komise očekává na úrovni 8,4 procenta, příští rok 7,9 procenta a v roce 2020 jen 7,5 procenta. V EU27 dnešní podzimní prognóza očekává míru nezaměstnanosti na 7,4 procenta, příští rok sedm procent a snižování má pokračovat na 6,6 procenta v roce 2020. Takové číslo by bylo nejnižší hodnotou od počátku každoměsíčních záznamů v lednu roku 2000.
Na výkon evropského hospodářství budou mít podle EK nepříznivý vliv rostoucí globální nejistota, zvyšující se napětí v mezinárodních obchodních vztazích a vyšší ceny ropy. Vliv na pomalejší ekonomiku může ale mít po letech robustního růstu zaměstnanosti také zpomalení vývoje na pracovním trhu.
Komise dnes připomněla, že údaje prognózy ohrožuje vysoká míra nejistoty a provázanost rizik, která za určité situace mohou vzájemně násobit svůj vliv na vývoj hospodářského dění v Evropě. Připomenuto je například, že rostoucí americký obchodní deficit s Čínou může vést k dalšímu napětí ve vzájemných obchodních vztazích. Uvnitř EU můžou mít na výkon hospodářství negativní vliv pochybnosti o finanční stabilitě ve chvíli, kdy by se do bankovního sektoru přelily potíže vysoce zadlužených členských zemí.
Růst tak ve stále větší míře potáhne domácí spotřeba podpořená růstem platů a fiskálními opatřeními v některých zemích. Poprvé od roku 2007 by měla ve všech členských státech vzrůst míra investic.
Inflace se má podle komise udržet na střední úrovni, letos jí napomáhal růst cen ropy a podobný vývoj EK čeká přinejmenším v prvním čtvrtletí příštího roku. Pro letošek a příští rok čeká komise inflaci v eurozóně na 1,8 procentech, v roce 2020 by tam měly ceny růst o 1,6 procenta.
Veřejné zadlužení v eurozóně by se mělo letos dostat na 0,6 procenta HDP a příští rok vzrůst na 0,8 procenta, aby v roce 2020 opět pokleslo na 0,7 pct. HDP. V celé EU27 mají podle EK letos a příští rok platit shodná čísla s těmi pro eurozónu, v roce 2020 však má zadlužení klesnout až na 0,6 procenta.
Komise připomněla, že stávající situace je výrazným zlepšením proti době před deseti lety, kdy v roce 2009 výše schodku v eurozóně dosahovala 6,2 procent a v celé unii 6,6 procenta. V eurozóně a většině EU také klesá míra zadlužení v poměru k výkonu hospodářství. V zemích platících eurem to má být letos 86,9 procenta, příští rok 84,9 pct. a v roce 2020 82,8 procenta. Vzhledem k výkonu hospodářství byly státy eurozóny nejvíce zadlužené v roce 2014, kdy tento poměr dosahoval hodnoty 94,2 procenta HDP.
