Komentář k rozhodnutí zdůrazňuje kromě vyšší než očekávané inflace silné oživení domácí poptávky, zlepšující se výhled globální ekonomiky a vysoká inflační očekávání domácností a firem. V rámci popisu proinflačních rizik banka upozorňuje na negativní vliv rostoucích cen komodit (v případě Ruska hlavně potravin), narušení produkčních a dodavatelských řetězců v důsledku pandemie a vývoj kursu rublu, který je silně ovlivněn geopolitickými faktory. Na domácí straně je nejsilnějším proinflačním faktorem začátek post-kovidového oživení. Navzdory měkkým restrikcím a pomalé vakcinaci je pandemie v Rusku na ústupu, což umožnuje návrat k téměř normálnímu fungování ekonomiky již v těchto měsících. To přinutilo banku oddálit očekávané dosažení 4 % inflačního cíle až na první polovinu příštího roku.
Dnešní zvýšení úrokových sazeb s vysokou pravděpodobností není posledním v letošním roce. Sama centrální banka indikuje prostor pro další zvyšování na následujících zasedání s cílem dosažení „neutrálního“ nastavení úrokových sazeb. To centrální banka v polovině minulého roku odhadovala na 5 až 6 %. My s tímto výhledem souhlasíme a předpokládáme dosažení spodní hranice neutrálního pásma do konce letošního roku. To je však již více než dostatečně reflektováno v ocenění ruských státních dluhopisů, které aktuálně diskontují zvýšení úrokových sazeb o více než 100 bazických bond v ročním horizontu.
Rusko aktuálně nabízí v globálním kontextu relativně vysoké úrokové sazby v nominálním i reálném vyjádření. Pro srovnání – výnos tříletého vládního dluhopisu se pohybuje okolo 6 %, zatímco například v České republice to je i přes nedávný růst „jen“ 1 %. Rozdíl v inflaci, respektive v inflačním cíli, tak velký není. Ruská centrální banka cíluje 4 % oproti 2% cíli ČNB. Aktuální inflace v Rusku je 5,7 % oproti 2,1 % v ČR s tím, že výhledově by se měl tento rozdíl zmenšit díky mírně vyšší inflaci u nás a postupnému poklesu inflace v Rusku.
Rusko z pohledu investorů
Přes atraktivní fundamenty i ocenění se zahraniční investoři do Ruska nehrnou. Důvodem je hrozba nových amerických sankcí, jejichž vyhlášení se očekává příští týden. K eskalaci napětí pomohla i poslední tvrdá vyjádření Bidena na adresu Putina. Biden v rámci rozhovoru souhlasil s označením Putina za „zabijáka“ a dle svého tvrzení Putinovi řekl, že „nemá duši“ v parafrázi na slavný přátelský komentář George W. Bushe.
O podobě sankcí je toho známo velmi málo. Podle předběžných indikací by se sankce měly dotknout tří oblastí. První část sankcí by měla rozšířit sankce vůči projektu Nord Stream II s cílem maximálně zkomplikovat jeho případné dokončení. Spekuluje se o zahrnutí pojišťoven, inspekčních společností či mateřské německé společnosti celého projektu. Tady by se však Bidenova administrativa dostala na tenký led možného konfliktu z Německem, kde má projekt nadále politickou podporu. Další část sankcí by měla reagovat na zjištění amerických tajných služeb, které tento týden informovaly o vměšování Ruska do loňských prezidentských voleb. Rusko se podle nich aktivně podílelo na dezinformačních kampaních vůči Bidenovi. Na druhou stranu tajné služby nenašly důkazy o pokusech o narušení procesu hlasování či sčítání hlasů, což by jistě vyprovokovalo tvrdou americkou odplatu.
Poslední část sankcí by měla reflektovat masivní útok hackerů na internetovou infrastrukturu a americké vládní agentury, který měl dle tajných služeb podporu ruských tajných služeb. V této oblasti se schyluje k dalším cílenými sankcím na konkrétní vládní instituce a představitele Ruska. Ačkoliv ohledně sankcí panuje velká nejistota, předpokládáme, že Bidena bude limitovat jeho snaha zamezit konfliktu s EU a že se vyhne nejtvrdším opatřením, jako jsou sektorové sankce na ruské banky či státní dluh. Za hlavní riziko vnímáme možnou snahu zasáhnout oligarchy blízké Putinovi, což může potenciálně vyvolat podobný stres jako uvalení sankcí na Deripasku a jím kontrolované společnosti v roce 2018. Proto zůstává na místě zvýšená míra opatrnosti vůči řadě ruských aktiv i přes jejich atraktivní ocenění, nechtějí-li investoři čelit potížím při obchodování či vypořádání, které mohou nové sankce vyvolat.
Autor: Martin Pohl, makroekonomický analytik Generali Investments CEE
