Guvernér izraelské centrální banky Amir Jaron dnes varoval, že rostoucí vojenské výdaje představují riziko pro domácí ekonomiku. Vyzval vládu k zodpovědné rozpočtové politice, která by růst vojenských výdajů kompenzovala úsporami v jiných oblastech. Informovaly o tom agentury Bloomberg a Reuters.
Inflační tlaky
Jaron upozornil, že obavy finančních trhů z růstu zadlužení Izraele ve středně dlouhém a dlouhém období by mohly vést k oslabení měny a růstu inflačních tlaků. Izrael kvůli válce s palestinským hnutím Hamás zdvojnásobil rozpočet na obranu pro letošní rok a vláda se rovněž dohodla na zvyšování výdajů na obranu v příštích letech, napsala agentura Bloomberg.
Jaron dnes předložil výroční zprávu centrální banky izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Ten následně uvedl, že Izrael musí přizpůsobit svůj rozpočet „potřebám, které tato válka ukázala“. Zároveň znovu vyzval k zajištění větší soběstačnosti Izraele ve výrobě zbraní, napsala agentura Reuters.
Jaron dnes rovněž uvedl, že izraelská ekonomika nyní čelí významným problémům, zejména nízké produktivitě práce a slabým základním dovednostem, které brání ultraortodoxním židovským mužům a arabským ženám v zapojení do trhu práce. Zároveň ale poukázal na to, že izraelské hospodářství vstoupilo do války s dobrými základy a že v minulosti se dokázalo z krizí rychle zotavit.
Neshody
Centrální banka ve své zprávě uvedla, že k podpoře ekonomiky je zapotřebí, aby do armády vstupovalo více ultraortodoxních židovských mužů. „S rozdělením břemene vojenské služby mezi více vojáků klesají ekonomické dopady na každého z nich i celkové dopady na ekonomiku,“ upozornila.
Vláda premiéra Netanjahua minulý měsíc uvedla, že bude hledat způsob jak ukončit výjimky z vojenské služby pro ultraortodoxní Židy. Tento záměr však vyvolal odpor ze strany ultraortodoxních stran a vyvolal neshody ve vládní koalici, píše Reuters.
zdroj: ČTK
