Dopad devizových intervencí
„Česká koruna v první polovině letošního roku těžila hlavně z relativně vysokých úrokových sazeb doplněných o závazek České národní banky přikročit k devizovým intervencím v případě, že by koruně hrozilo oslabení. Investoři tak měli možnost profitovat z českého úročení, aniž by museli čelit plnému kurzovému riziku,“ uvedl analytik Cyrrusu Vít Hradil.
Na párech s měnami okolních států od začátku roku koruna oslabila. Premiantem je nadále maďarský forint. K němu od začátku roku koruna oslabila o 88 haléřů, což je téměř 5,5 procenta. Stojí za tím zejména vysoká inflace, se kterou se Maďarsko stále potýká, dodal Lajsek.
Oslabení k zlotému
Velmi podobná je situace i na páru s polským zlotým. I k němu koruna od začátku roku oslabila, a to o přibližně 20 haléřů, tedy čtyři procenta. Polsko se také potýká s vysokou inflací, její úroveň je dokonce výše než v Česku. Polská centrální banka nadále drží vysoké úrokové sazby na 6,75 procenta a na rozdíl od ČNB se od ní v dohledné době neočekává snižování sazeb.
Výrazně naopak koruna posílila na párech s exotickými měnami, kterými se zároveň platí v oblíbených dovolenkových destinacích. Jde o Turecko a Egypt. Obě země jsou ve velmi podobné situaci, jejich ekonomiky se podle Lajska dají prakticky nazvat rozvrácenými. Turecko i Egypt bojují s obrovskou inflací, kterou nepomáhá zkrotit ani vysoká úroveň úrokových sazeb. Slabá forma ekonomiky brání spekulantům ve využití vysokých úrokových sazeb ve svůj prospěch, a obě měny tak oslabují. Obě centrální banky navíc nemají dostatek devíz na obranu měn.
Zdroj: ČTK
