„Průběžný vývoj koruny k euru ale byl divoký. Koruna byla vůči euru nejslabší na začátku března po invazi Ruska na Ukrajinu. Investoři začali opouštět spekulativní měny, jako je česká koruna, a kurz tak chvílemi klesl až na 25,93 Kč/EUR. Do konce března však i díky relativně vysokým úrokovým sazbám stoupl až ke hranici 24,30 Kč/EUR,“ popsal vývoj Lajsek.
V květnu koruna podle něj opět výrazně oslabila po oznámení o novém guvernérovi České národní banky a členech bankovní rady. Trh očekával významnou takzvanou holubičí rotaci, tedy preference ekonomického růstu za cenu vyšší inflace a vyvarování se tak přílišnému zvyšování úrokových sazeb.
Původní vedení ČNB v čele s Jiřím Rusnokem tak opět muselo reagovat na situaci pomocí navýšení úrokových sazeb. K tomuto kroku sáhlo v dosavadním průběhu roku čtyřikrát. Základní dvoutýdenní repo sazba tak nyní dosahuje sedmi procent, což je nejvíce od roku 1999.
Ovlivňování pomocí intervencí
Obměněná sestava vedení ČNB v čele s guvernérem Alešem Michlem se pak vydala cestou bránit korunu proti nadměrným výkyvům pomocí devizových intervencí. Těch má centrální banka výraznou zásobu z dob plnění kurzového závazku v letech 2013 až 2017. Z dat za poslední dva měsíce vyplývá, že na intervence bylo využito deviz v objemu výrazně přes 400 miliard Kč.
Co koruna a dolar?
Proti dolaru byl kurz koruny také výrazně rozkolísaný, trend od začátku roku byl však rostoucí. Příčiny tohoto vývoje je podle Lajska třeba hledat u faktu, že dolar je chápán jako bezpečný přístav, tedy měna, která je v situacích globální nestability vyhledávána výrazně více než exotické měny, jako je například česká koruna. Dolar navíc učiňuje atraktivnějším zvyšování úrokových sazeb americkou centrální bankou. Americký dolar by tak mohl v následujících měsících dále posilovat nejen ve srovnání s českou korunou, ale i s ostatními měnami, odhadl analytik.
Zdroj: ČTK
