Bankovní rada ČNB na dnešním měnově-politickém zasedání zvýšila repo sazbu o jeden a čtvrt procentního bodu, na úroveň 7,00 %, což je nejvyšší úroveň od května 1999. Finanční trh očekával zvýšení úroků o jeden procentní bod anebo právě o jeden a čtvrt procentního bodu, dnešní krok ČNB tak v zásadě odpovídal očekávání analytiků.

Zvýšení úrokových sazeb se pro dnešní zasedání bankovní rady čekalo, otázkou bylo, jak moc výrazně ČNB své sazby zvedne. Zároveň šlo o poslední měnově-politické zasedání bankovní rady v jejím stávajícím personálním složení, návrh na další zvýšení úroků ale bude velmi pravděpodobně diskutovat i pozměněná bankovní rada na příštím zasedání počátkem srpna.

Zvýšení repo sazby ČNB o jeden a čtvrt procentního bodu na úroveň 7,00 % v zásadě odpovídá očekávání finančního trhu. Dvoutýdenní repo sazba se vyšplhala na více než třiadvacetileté maximum: na vyšší úrovni než nyní byla repo sazba ČNB naposledy v počátkem května 1999.

Bankovní rada zvýšením sazeb reaguje na bujení inflačních tlaků v české ekonomice a na růst inflačních očekávání na straně podniků a spotřebitelů. ČNB se zpřísňováním měnové politiky snaží zabránit tomu, aby dlouhodobá inflační očekávání mezi veřejností narostla výrazněji nad úroveň dvouprocentního inflačního cíle.

Meziroční inflace v české ekonomice se v květnu vyšplhala na 16 % a je tak nejvyšší od konce roku 1993. V nejbližších měsících půjde meziroční inflace ještě dále nahoru, vrcholu dosáhne inflace snad na počátku letošního třetího čtvrtletí a je otázkou, zda vrchol bude v oblasti 17 % anebo dokonce výše.

Změny úrokových sazeb centrální banky působí na ekonomiku se zpožděním, coby inflační tlumič se vyšší úroky projeví s odstupem čtyř až šesti kalendářních čtvrtletí. Dnešní zvýšení úrokových sazeb tak nezabrání tomu, aby inflace v nejbližších měsících dále rostla, dnešní růst úroků ale přispěje k poklesu inflace v průběhu roku 2023.

ČNB chce zároveň vyslat do ekonomiky jasný signál, že dělá vše proto, aby se inflace ve výhledu příštích dvou let vrátila k dvouprocentnímu cíli. Centrální banka se tak snaží zabránit tomu, aby subjekty v ekonomice, tedy firmy a domácnosti, na vysokou inflaci zvykly.

Právě vývoj inflačních očekávání v české ekonomice bude pro ČNB důležitý pro rozhodování i v dalších měsících. Příští měnově-politické zasedání proběhne počátkem srpna, kdy bude o úrokových sazbách a dalších nástrojích rozhodovat již personálně obměněná bankovní rada. V tuto chvíli je těžké předjímat, zda se i v srpnu najde v bankovní radě většina hlasů pro zvýšení úrokových sazeb, každopádně lze ale předpokládat, že zvýšení sazeb bude doporučovat nová prognóza z dílny centrální banky.

Meziroční inflace by ve druhém pololetí měla začít klesat, čemuž přispějí jak statistické efekty meziročního srovnání (inflace výrazně rostla již v loňském druhém pololetí), tak dopady loňského zvyšování úroků ČNB. Zároveň lze očekávat ochlazení výkonu české ekonomiky především v důsledku nepříznivého dopadu inflace na reálné příjmy domácností a na jejich spotřebu.

Úrokové sazby ČNB již možná dosáhly svého vrcholu, možnost jejich dalšího zvýšení ale zcela vyloučit nelze, zejména v případě, že by v tuzemské ekonomice rostla inflační očekávání, na což by centrální banka zřejmě zareagovala dalším zpřísněním měnových podmínek.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE