Provozovatelé těchto služeb z ČR i zahraničí by tak měli vybrané informace oznamovat jednou ročně Specializovanému finančnímu úřadu, a to do 31. ledna za předchozí kalendářní rok. Vláda uvádí, že finanční úřady v zemích EU zpravidla nemají dostatečné informace k tomu, aby mohly správně vyměřit daň dosaženou v jejich zemích prostřednictvím digitálních platforem a řádně takové daňové rezidenty kontrolovat.

Informace, které budou muset firmy poskytovat, se týkají identifikace daného prodejce a informace o celkových příjmech a výdajích vygenerovaných prostřednictvím digitální platformy. Oznamovací povinnost se přitom nebude týkat prodejců zboží malého rozsahu, kteří nepřekročí 30 transakcí ročně nebo částku zhruba 50.000 Kč (2000 eur). Novela také umožní finanční správě získat informace týkající se českých i zahraničních rezidentů a pronajímaných nemovitostí v Česku.

Zákon přichází s novinkou, která umožní finančním úředníkům pro účely mezinárodní spolupráce uskutečňovat kontrolní nákupy. Těmito nákupy budou prověřovat, zda provozovatelé platforem plní své daňové povinnosti. Vláda nepředpokládá, že by kontrolní nákupy zvýšily výdaje státního rozpočtu.

Zákon prošel zatím pouze prvním čtením

Novelu zákona musí Sněmovna projednat ještě ve druhém čtení a poté ve třetím čtení. Zatím není jasné, kdy na něj přijde řada.

Rozpočtový výbor dnes doporučil Sněmovně schválit nový zákon o spolupráci ČR s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a s tím související změny dalších zákonů. Vládní předloha počítá mimo jiné s tím, že ministerstvo financí by smělo při spolupráci s OLAF vyžadovat od bank a družstevních záložen výpis transakcí a získávat také informace v centrální evidenci účtů.

Podvodem se vedle samotného podvodu bude podle zákona rozumět také úplatkářství nebo jiné protiprávní jednání poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Evropské unie. Návrh zákona určuje ministerstvo financí jako příslušný orgán pro zajištění koordinace spolupráce s OLAF, stanovuje jeho pravomoci v rámci této spolupráce, podrobně popisuje způsob opatřování záznamů transakcí, stanovuje povinnost mlčenlivosti o všech údajích a sankce za její porušení.

Návrh také upravuje zpracování osobních údajů a stanovuje sankce pro dožádané subjekty za neposkytnutí vyžádaných informací.

V rámci související novely zákona o bankách a zákona o spořitelnách a úvěrových družstvech se rozšiřuje seznam možných průlomů bankovního tajemství o možnost, aby si MF při spolupráci s OLAF mohlo vyžádat výpis transakcí. Ministerstvo financí bude kromě jiného opatřovat a předávat informace dostupné v centrální evidenci účtů a bezpečnostních schránek.

Zdroj: ČTK