Základní poselství se ale nemění: druhé čtvrtletí hlásí meziroční růst všech složek domácí poptávky, v první řadě spotřeby domácností. Na straně tvorby HDP byl vykázán velmi silný meziroční růst přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu a aktivita se oživila napříč službami, především v obchodě, dopravě, ubytování a pohostinství, kde došlo k rozvolnění pandemických opatření. Silný meziroční růst jak v průmyslu, tak v maloobchodu a vybraných odvětvích ve službách souvisí se statistickým efektem, tedy nízká srovnávací základna související s uzavírkami na jaře loňského roku v reakci na první vlnu pandemie.
Za celý rok 2021 očekávám celoroční růst HDP v oblasti 3,3 %, v roce 2022 byl růst české ekonomiky mohl zrychlit k úrovni 5 % s tím, jak by ekonomická aktivita již neměla čelit omezením souvisejícím s pandemií a zesilovat by se měl také růst na straně poptávky, konkrétně u spotřeby domácností a investičních výdajů firem. Tuzemskému průmyslu a exportérům zároveň pomáhá a i nadále by mělo pomáhat oživení ekonomik našich hlavních obchodních partnerů, ať již hovoříme o západní či střední Evropě.
Zajímavý je pohled na statistiku sektorových účtů za letošní druhé čtvrtletí: ta ukazuje pokles míry úspor domácností, kde lze domyslet souvislost s rozvolněním omezení ve službách a v maloobchodu, což jinými slovy znamená, že domácnosti mohly začít dohánět doposud odkládanou spotřebu. Míra úspor domácností je historicky samozřejmě i nadále velmi vysoká, ve druhém čtvrtletí klesla z 24,5 % na 21,3 %, když rekordní úroveň byla dosažena v loňském závěrečném čtvrtletí, kdy míra úspor činila 26,8 %.
Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na jednoho obyvatele v letošním druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 6,4 %, reálná spotřeba na obyvatele ovšem meziročně vyskočila o 8,6 % a v celkovém důsledku se proto míra úspor snížila. Do dalších čtvrtletí lze čekat pokračování poklesu míry úspor domácností s tím, jak s rozvolněním pandemických opatření bude pokračovat růst spotřeby. Také vývoj na straně příjmů dává domácnostem prostor k dalšímu navýšení spotřeby.
Na straně nefinančních podniků v letošním druhém čtvrtletí klesla míra zisku ze 47 % na úroveň 46,4 %, šlo nicméně o pokles z nejvyšší úrovně od závěrečného čtvrtletí roku 2017 a z historického pohledu byla míra zisku i nadále nadprůměrně vysoká. Míra investic nefinančních podniků ve druhém čtvrtletí mírně vzrostla, z 26,5 % na 26,6 % a do dalších čtvrtletích bych očekával růst míry investic v souvislosti s potřebou navyšovat či modernizovat produkční kapacity.
Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom, Generali Investments CEE
