V minulém článku byly popsány mohutné protipandemické stimuly jako je fiskální podpora v USA, nulové úrokové sazby, tištění peněz a hromadný nákup cenných papírů ze strany centrálních bank. Následky vidíme ve skokovém zvýšení zadlužení a ve snížení důvěry obyvatel ve stabilní měnu.
Koronavirový lockdown negativně ovlivnil každého z nás. To nejhorší je však (snad) už za námi. Koronavirové stimuly však teprve pocítíme. Kvůli kvantitativnímu uvolňování rostou (navzdory krizi) ceny akcií, nemovitostí nebo komodit. Lidé začínají přicházet o své úspory, avšak současná úroveň zadlužení států nepřipouští obrat v monetární politice. Nelze výrazně zvýšit úrokové sazby ani přestat s tištěním peněz (tj. zastavit umořování dluhu). Kupní síla mezd se tak bude spíše ztenčovat a snižovat životní úroveň většiny společnosti, zatímco výše zmíněná aktiva budou dále stoupat.
V dlouhodobém horizontu hrozí nárůst frustrace, napětí a extremismu. Následky vidíme již teď. Čím dál větší popularitu získávají myšlenky „moderního“ socialismu. Je alarmující, že v takovémto systému by chtělo žít přes 50 % mladých Američanů. V Británii se stal ikonou mileniálů marxista Jeremy Corbyn a ve Francii každý třetí volič mladší 24 let volil prezidentského kandidáta, podle kterého zemí zmítá třídní boj.
Od myšlenek navíc začíná docházet k činům. V Berlíně se např. sbírají podpisy k referendu o vyvlastnění bytů a EU mluví o „zaručené práci“ nebo se chystá nařizovat bankám, aby zvýhodňovaly ekologické investice na úkor rizika a výnosu.
Investoři by měli zohlednit všechny uvedené okolnosti ve svém rozhodnutí. Dobrou volbou v nynější situaci může být sázka na znehodnocení měny. Kryptoměnové alternativy jsou rizikové, ale cenné komodity jako je zlato, stříbro, platina apod. budou i nadále stoupat na hodnotě.
Mezi stabilní aktiva patří také nemovitosti – což stále platí – avšak vsadit na tuto kartu veškeré své prostředky? V dnešní době není jisté, jestli se za několik let nedostane na výsluní politik, který se rozhodne vlastnictví bytů či domů „optimalizovat“ (týká se to zejména bydlení tzv. na investici).
S velkým otazníkem je pak nutno přistupovat k akciím. Mnohé společnosti jsou v důsledku kvantitativního uvolňování nadhodnocené v poměru k jejich zisku (týká se to mj. populární Tesly), ale jiné byly dosud spíše ve stínu hlubšího zájmu, např. akcie na pražské burze. Právě dosud méně ceněné tituly mohou slušně stoupnout na své hodnotě, až si investoři spočítají, že je jejich ocenění vzhledem k probíhajícím stimulům nízké.
