Za celý rok by se růst americké ekonomiky měl přiblížit 6.5 % a výrazně překonat růst v ostatních vyspělých ekonomikách. Zároveň by se jednalo o nejsilnější oživení od roku 1984, kdy se Amerika zotavovala z recese vyvolané snahou Volckerova FEDu o zkrocení inflace. Tento vývoj je dobrou zprávu pro zbytek světa, neboť rychlý růst americké domácí poptávky si vyžádá zvýšené dovozy a podpoří oživení ve zbytku světa. Poslední data také dávají tušit sílu oživení, které po zkrocení pandemie uvidíme i v ostatních zemích, i když snad nikde není podpora ze strany fiskální i měnové politiky tak agresivní, jako nyní ve Spojených státech.
Síla americké ekonomiky bude v následujících měsících vytvářet tlak na změnu měnové politiky FEDu. Ta byla zatím maximálně uvolněná s cílem vytvořit podmínky pro udržitelné oživení a k její změně nedošlo ani na včerejším zasedání FEDu. FED sice v komentáři uznal rostoucí sílu ekonomického oživení a úspěchy ve zkrocení pandemie, avšak nadále považuje za nutné počkat si na další potvrzení udržitelnosti současného oživení a guvernér Powell označil možné úvahy o redukci nákupů dluhopisů za předčasné. FED proto ponechal úrokové sazby těsně nad nulou a nezměnil nic ani v programu nákupu dluhopisů v objemu 120 mld. dolarů měsíčně a je ochoten tolerovat i krátkodobé přestřelení svého 2% inflačního cíle se záměrem zvýšit šance na jeho udržení ve střednědobém horizontu. Nicméně nevídaná síla ekonomiky, agresivní fiskální politika a boom na finančních trzích budou zvyšovat tlak na omezení současné podpory a oznámení o postupném snižování objemu nákupů dluhopisů očekáváme na zasedání v srpnu či v září s vlastním zahájením na začátku příštího roku.
Další důležitou událostí byl včerejší projev amerického prezidenta Bidena v Kongresu, ve kterém prezentoval svůj plán pomoci americkým rodinám. Balíček o objemu 1.8 biliónu dolarů zahrnuje jeden bilion vyšších výdajů, které budou vynaloženy v průběhu následujících deseti let zejména na zvýšení dostupnosti vzdělávání a zavedení dvanácti týdnů státem placené nemocenské. V kontextu USA by se jednalo o výrazné rozšíření zatím značně řídké záchranné sociální sítě, ačkoliv uvedená opatření představují vesměs běžnou podporu v ostatních vyspělých zemích. Většinu nákladů by měly uhradit bohatí. Biden navrhuje návrat nejvyšší federální sazby daně z příjmů na 39.6 %, které by měly navíc podléhat i kapitálové zisky nejbohatších domácností s příjmy nad milion dolarů, a až 700 miliard se slibuje od efektivnějšího výběru daní. Nutno podoktnout, že se jedná teprve o návrh, který se pravděpodobně ještě změní, neboť k jeho schválení bude nutná podpora všech padesáti demokratických senátorů. Program na podporu amerických rodin přitom představuje druhou část strategie Bidena na podporu rozvoje Spojených států v následujících letech. První představoval balíček na rozvoj infrastruktury, podporu zelené ekonomiky, školství, digitalizace a domácí zdravotní péče nazvaný „American Jobs Plan of 2021″. Náklady na něj by v průběhu následujících osmi let měly dosáhnout 2.2 biliónu dolarů a měly by je zaplatit primárně americké firmy skrze návrat statutární sazby z firemních zisků z 21 % na 28 % a omezení „děr“ v daňových zákonech využívaných zejména globálními korporacemi. Tyto balíčky by měly v následujících letech převzít štafetu prorůstové vládní politiky od záchranných balíčků, které doposud dominovaly hospodářské politice vlády.
Co znamená kombinace robustního oživení, agresivní fiskální politiky a menší podpory FEDu pro finanční investory? Prostředí bude nadále relativně příznivé. Firmám ve většině sektorů by se mělo dařit, zisky porostou a počty defaultů budou relativně nízké s výjimkou covidem nejvíce postižených odvětví. Nicméně výkonnost řady aktiv negativně poznamená horší dostupnost likvidity a růst „bezrizikových“ úrokových sazeb. V prvé řadě se jedná o kvalitní dluhopisy s minimální prémií za riziko emitované vládami či společnostmi s investičním ratingem. V případě akcií bychom měli počítat spíše s podprůměrnými výnosy, které se však budou značně lišit mezi jednotlivými sektory a trhy. Růstu zdanění a vyšší náklady vyplývající z regulace by se navíc mohly negativně podepsat na výkonnosti amerických akciových trhů, které v minulosti těžily z agresivního snížení daní a uvolnění regulace za předchozí administrativy. Prostředí zvýšené volatility s možností náhlých propadů by mělo nadále přetrvávat u aktiv citlivých na úrokové sazby, jako jsou kryptoměny či zlato. Rozvíjející se trhy budou nadále pod vlivem protichůdných sil, kdy pozitiva spojená s atraktivním oceněním, rostoucími cenami komodit a oživením globální podmínky budou soutěžit s negativními dopady postupného utahování měnové politiky v USA a některých dalších zemích.
Autor: Martin Pohl, makroekonomický analytik Generali Investments CEE
