Minulý článek pojednával o inflaci (či její hrozbě), jako o jedné z hlavních příčin růstu komodit. Jen v loňském roce vytiskly centrální banky v hlavních světových ekonomikách celkem 14 bilionů dolarů, a zatímco loni vlastnily aktiva v poměru k 36 % HDP zmíněných zemí, aktuálně je to již kolem 55 %. Podobné intervence mohou mít nadále ještě větší dopad (nejen na komodity), pokud se spojí s fiskálními stimuly, otevřením ekonomik a boomem spotřeby i cestování po nucené roční uzávěrce.
V reakci na koronakrizi spustily státy rozsáhlé rozpočtové stimuly. Např. americká vláda poslala svým občanům šeky na několik tisíc dolarů a nový prezident Joe Biden prosadil záchranný balíček v hodnotě 1,9 miliardy dolarů. To je však jen začátek. Nejvýznamnější světové ekonomiky jako EU, Čína, Japonsko i USA začínají plánovat masivní ekonomickou transformaci a většina z nich se zavázala dosáhnout uhlíkové neutrality (snížením emisí oxidu uhličitého na nulu) během několika málo desítek let.
Takovéto plány znamenají dalekosáhlou restrukturalizaci ekonomiky. Zákaz spalovacích motorů a jejich nahrazení elektromobily. Konec uhlí a rozsáhlou instalaci obnovitelných zdrojů energie. Výstavbu nové infrastruktury. Zvažované investice jsou tak mohutné, že jen v ČR se bude pravděpodobně jednat o biliony korun. Ekologické plány mají však jeden společný jmenovatel a tím je obrovská spotřeba průmyslových kovů či vzácných komodit – jen na jeden solární panel je např. potřeba 20 g stříbra a každá baterie elektromobilu spotřebuje cca 8-12 kg vzácného kobaltu. Zelená transformace tudíž vytvoří značný tlak na růst cen všech potřebných komodit, nemluvě o možných těžebních regulacích, které opět v důsledku zdražují vstupy.
Nejde ale jen o ekologické investice. V příštích 5 – 10 letech se očekává industrializace a urbanizace Indie. Státu s více, než miliardou obyvatel, kterému rychle roste střední třída. Zatímco minulý komoditní supercyklus na začátku tisíciletí odstartovala čínská poptávka, další rally může být ve vleku jeho jižního souseda. A pokud se Indie navíc zaváže k uhlíkové neutralitě, dá se očekávat ještě výraznější poptávkový stimul.
Zhodnocení komodit se ale dá predikovat i v krátkodobém horizontu. Všechny dosud ohlášené státní kompenzace (fiskální, měnové aj.) se totiž zkombinují s postupným otevřením ekonomik po očkování, s nastartováním růstu HDP a s velkým spotřebním apetitem (mj. se značnou touhou po cestování) po více, než roční uzávěrce. Ostatně ČNB očekává ve své predikci výrazný růst cen spojený s návratem ekonomiky do běžného stavu.
Z výše uvedených příčin je velmi pravděpodobné, že dosavadní komoditní rally z loňského roku bude pokračovat i nadále a pravděpodobně ani letos neskončí.
