Silná poptávka v kombinaci s problémy v dodávkách potřebných komponent vede ke zvyšování nákladů průmyslových výrobců, tyto rostoucí náklady zároveň prosakují do vyšších cen pro odběratele. Indikátor PMI, mapující aktivitu v tuzemském zpracovatelském průmyslu, v srpnu klesl z historicky druhé nejsilnější úrovně 62,0 na 61,0, což je historicky stále velmi silný výsledek.
Finanční trh očekával pokles celkového indikátoru PMI na úroveň 60,5. PMI průzkum hlásí silný růst nových objednávek, v případě exportních objednávek byl zaznamenán nejsilnější růst od října 2017. Zpracovatelský sektor se ovšem i nadále potýká s problémy a prodlevami v dodávkách potřebných surovin a komponent: tyto problémy vedou k růstu nákladů pro výrobce a brzdí samotnou výrobu, jejíž růst byl dle srpnového průzkumu nejslabší za uplynulé čtyři měsíce.
Růst nákladů v tuzemském zpracovatelském průmyslu je historicky stále velmi silný, ačkoliv v srpnu zpomalil na čtyřměsíční minimum. Průmysloví výrobci ovšem rostoucí mírou přenášejí zvyšující se náklady do prodejních cen pro své odběratele: růst prodejních cen byl letos v červenci nejsilnější za historii měření tohoto ukazatele v rámci PMI průzkumu, tedy od července 2003.
Situace v průmyslu i nadále přispívá k růstu inflačních rizik v tuzemské ekonomice a je argumentem pro další zvyšování úrokových sazeb ČNB. Vlna oživení v evropském průmyslu nadále pokračuje, což je patrné ze souběžně přicházejících výsledků PMI průzkumu jak ze středoevropského regionu, tak ze západní Evropy.
Oživení průmyslové aktivity a s ním spojená silná poptávka po potřebných surovinách a komponentách zároveň naráží na komplikace v jejich dodávkách a toto vše ústí do růstu cenových tlaků jak ve zpracovatelském sektoru, tak v ekonomikách jako celku.
V souvislosti se silnou poptávkou ze strany zákazníků se totiž průmyslovým výrobcům daří přenášet vyšší náklady na své odběratele skrze zvyšování prodejních cen. Komplikace v dodávkách surovin a potřebných dílů vedou ke zpožďování výroby, což v případě České republiky mělo v letošním druhém čtvrtletí nepříznivý dopad i na exporty a na celkový výkon ekonomiky ve smyslu růstu HDP.
Zpožďování dodávek bude mít na průmyslovou výrobu a na vývoj nákladů dle všeho vliv i v dalších měsících i v souvislosti s tím, jak delta-varianta koronaviru dopadá na některé regiony v Asii, jež hrají v průmyslových dodavatelských vztazích důležitou roli. Za rok 2020 jako celek tuzemská průmyslová výroba klesla o 7,2 %, za celý rok 2021 čekám růst v oblasti 11,5 %, důležitý ale bude další vývoj komplikací na straně dodávek surovin a potřebných dílů pro tuzemské průmyslové výrobce.
Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments
