Výsledek mezičtvrtletního vývoje se proti předchozímu odhadu nezměnil, HDP klesl o 0,2 procenta. Vyplývá to z informací, které ČSÚ dnes zveřejnil na svém webu.
Jaké negativní vlivy se projevily?
Statistici již dřív uvedli, že meziroční růst HDP ve sledovaném období podpořila zahraniční poptávka a tvorba hrubého fixního kapitálu. Negativní vliv měly na ekonomiku výdaje na spotřebu domácností. „Pokračující pokles reálných příjmů domácností a zejména nejistota z dalšího vývoje měly za následek významnější pokles reálné spotřeby domácností na obyvatele. Ta se oproti předchozímu čtvrtletí snížila o 3,3 procenta a meziročně klesla o 7,8 procenta,“ uvedl v dnešní tiskové zprávě ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele podle ČSÚ klesl v daném období meziročně o 5,2 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 2,3 procenta.
Jaký byl dopad mezičtvrtletního poklesu?
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání činil ve třetím čtvrtletí 40.259 korun, meziročně tak byl reálně o 10,7 procenta nižší a proti druhému čtvrtletí o 1,6 procenta nižší. „Výsledkem nižšího mezičtvrtletního poklesu celkových příjmů domácností než jejich výdajů byla vyšší míra úspor, a to 16,7 procenta,“ uvedli statistici a doplnili, že míra investic domácností se meziročně snížila o 0,9 bodu a mezičtvrtletně o 0,3 bodu na 9,3 procenta.
U nefinančních podniků míra zisku mezičtvrtletně i meziročně stoupla, dosáhla 46,6 procenta. Jejich míra investic činila 29,1 procenta, proti stejnému období předchozího roku byla vyšší, zatímco proti předchozímu čtvrtletí nižší.
Zdroj: ČTK
