slovensko, slovenská vlajka, inflace

Za pozornost stojí relativně stabilní růst cen služeb, které poměrně málo zareagovaly na zamrznutí aktivity v odvětvích citlivých na šíření koronaviru a související restrikce. Čistá inflace (celková bez potravin a regulovaných cen) dokonce mírně vzrostla na 1,6 %.

Výhled na zbytek roku zůstává příznivý, i když nejsme tak optimističtí jako slovenská centrální banka (NBS), která očekává průměrnou inflaci v letošním roce okolo 0,7 %. Dle našeho odhadu bude průměrná inflace zhruba o půl procentního bodu vyšší. Vede nás k tomu několik důvodů. Za prvé ceny ropy budou výrazně vyšší než 42 dolarů předpokládaných NBS v poslední prognóze. To může kromě růstu cen pohonných hmot vyústit i v opětovný nárůst regulovaných cen energií v závěru roku. Za druhé očekáváme vyšší „jádrovou“ či poptávkou inflaci.

„Strnulost“ cen vůči poklesu omezí dezinflační opožděné efekty slabé spotřebitelské poptávky a restrikcí a jejich odstranění později obnoví tlaky na růst cen v řadě odvětvích postižených pandemií, kde se firmy budou snažit zohlednit dodatečné náklady vyvolané pandemií a dlouhé období restrikcí donutilo část z nich opustit trh, čímž dojde k omezení konkurence. Určité zvýšení cen by tentokrát po dlouhém období uzavírek mohli tolerovat i spotřebitelé.

Zajímavou otázkou je, proč zůstává vývoj cen na Slovensku výrazně příznivější než v České republice, kde v lednu vzrostly ceny o 2,2 % a kde vyšší inflace byla pravidlem i v předchozích letech. Při relativně podobné ekonomické situaci a struktuře ekonomik se zdá být tím klíčovým vysvětlením členství Slovenska v eurozóně. To vede k intenzivnějšímu „průsaku“ nízké inflace z eurozóny do slovenských cen a k ukotvení inflačních očekávání na nižší úrovni. Slovensko se navíc přirozeně vyhnulo prudkému oslabení, které po propuknutí pandemie postihlo korunu a jiné středoevropské měny. Aktuální posílení koruny by tak mělo přispět k přivření rozdílu mezi českou a slovenskou inflací, nicméně vyšší česká inflace bude pravděpodobně pravidlem i v následujících letech.

Zdroj: Martin Pohl, makroekonomický analytik Generali Investments CEE