Růst uranu je tažen energetickou krizí a opětovným zájmem o jadernou energii. Bezemisní atomové elektrárny totiž představují stále žádanější alternativu oproti nestabilním obnovitelným zdrojům na jedné straně a neekologickým uhelným blokům na straně druhé. Sázek na uran se chopili i drobní hráči.
Uran je nejkoncentrovanější zdroj energie využívané člověkem. Z jediného gramu, kousku o průměru půl centimetru, lze získat tolik kilojaulů, jako z jedné a půl tuny uhlí. Výtěžnost kuličky hrášku se tedy vyrovná celému vagónu černého zlata. Jádro jakožto výroba energie má ale oproti konkurenci i jiné výhody. Mezi jinými je ekologičtější. Atom jako jediný z klasických konvenčních zdrojů neprodukuje téměř žádné emise, takže lidé nemusí za vyrobenou elektřinu platit znečištěným ovzduším nebo poškozeným životním prostředím. Atomové elektrárny sice produkují radioaktivní odpad, ale vzhledem k vysoké energetické účinnosti je ho pomálu a díky tomu se např. v ČR vejde veškeré vyhořelé palivo do dvou hlubinných úložišť.
Další silná stránka uranu, resp. jaderné energie, spočívá ve stabilní výrobě. Plynulost dodávek lze ocenit právě v poslední době, kdy se masivně zavádí nespolehlivé obnovitelné zdroje dodávající elektřinu na základě počasí. Letošní zimu se celá střední Evropa dostala kvůli zelenému tlaku na hranu blackoutu (mj. Kalifornie s třetinovým podílem OZE již tuto zkušenost zakusila) a byly to právě atomové elektrárny které hrozbu odvrátily.
Zimní krize byla ale pouze první vlaštovkou, zelené plány budou dále destabilizovat energetické sítě a zapříčiní razantní nárůst cen elektřiny. Z obojího bude profitovat jádro. Jediný zbylý konvenční zdroj – zemní plyn – produkuje ve finále jen o málo méně emisí než uhlí a navíc (zejména v případě Evropy) vede ke strategické závislosti na Rusku. „Zelenější“ uran naopak znamená větší nezávislost. Tato komodita se těží v např. v Kazachstánu, africkém Nigeru, Kanadě nebo v Austrálii, díky čemuž není odběratel vázán na jediného dodavatele/lokalitu.
Ze všech uvedených důvodů by odstavované uhelné elektrárny mohlo nahradit právě jádro. V Číně, v Británii, v Indii či v Rusku již probíhá renesance výstavby atomových bloků a podle Světové jaderné asociace se do patnácti let zvětší podíl nukleární elektřiny o 35 %. Největší nárůst poptávky se očekává v rozvojových zemích.
Kvůli nynější energetické krizi se přehodnocuje i postoj Evropy. V nejnovějších průzkumech se většina Němců (po dlouhých letech) přiklání k pokračování jádra a podle uniklého dokumentu na webu zřejmě otáčí i EU, která by měla zařadit atom mezi tzv. čisté, podporované zdroje.
Současný vývoj situace nahrává rychlému růstu ceny uranu, jež za poslední 2-3 měsíce zhodnotil o polovinu. Mnozí investoři (ve významné míře malí hráči) teď divoce skupují nástroje navázané na tuto komoditu, avšak do suroviny se dá investovat i nepřímo. Např. přes uranové ETF fondy, těžařské společnosti nebo energetické firmy s jadernými aktivy. Pro jednu takovou (která za poslední rok zhodnotila více než o třetinu) nemusí čeští střadatelé chodit daleko.
Autorem je analytik online magazínu Forexmag.cz Milan Klempíř
