Znamená to, že nás čeká na zasedání 23. září první zvýšení úrokových sazeb pod novým vedením banky v čele s guvernérem Şahapem Kavcıoğlu? Považujeme to za nepravděpodobné. Hlavním důvodem je tlak ze strany prezidenta Erdoğan, který naopak požaduje snížení úrokových sazeb a může současné vedení kdykoliv odvolat. Tomu nasvědčovalo i středeční setkání představitelů centrální banky s investory, kdy poukazovali na „dočasný“ charakter současného nárůstu a zopakovali svou důvěru v pokles inflace ve zbytek roku.
Srpnová data této interpretaci nahrávají. Klíčový příspěvek přišel ze strany cen potravin, jejichž meziroční růst se vyšplhal na 29 %. Naopak jádrová inflace poklesla na 16,8 % i díky administrativním opatřením vlády jako snížení daní na automobily. Navíc lze skutečně očekávat pokles inflace v následujících měsících díky stabilizaci cen ropy, letnímu posílení liry a příznivé srovnávací základně z minulého roku.
Přesto je otázkou, zda budou centrální bance nedodržení slibu tolerovat investoři. Zatím se zdá, že ano. Lira patří mezi nejlépe performující měny a od svého dna v na konci června posílila o 4,8 %. Zároveň úrokové sazby blízké 20 % představují něco zcela mimořádného v kontextu světových trhů. Tato „pohoda“ však bude vystavena testu ve formě redukce nákupů dluhopisů, který je na spadnutí v USA i v eurozóně. Nestabilita a růst sazeb na klíčových světových trzích může donutit řadu investorů k uzavření krátkodobě ziskových pozic v Turecku a potrestat centrální banku za nedodržení slibů.
Autor: Martin Pohl, makroekonomický analytik, Generali Investments CEE
