Zdanění evropských dividend: Kdo si zvykl na americké akcie a jednou podepsaný W-8BEN, čeká podobnou pohodlnost i od Evropy. Nedočká se jí. Ani Německo, ani Francie, ani Švýcarsko nemají nic, co by fungovalo jako ten jeden univerzální formulář — u zdroje se prostě strhne plná domácí sazba a co je nad rámec smlouvy, řeší si investor sám, zpětně, a v cizím jazyce.
Obsah článku:
Německo: 26,375 % versus smluvních 15 %
Německá sazba na dividendy vychází na 26,375 procenta — je to 25% Kapitalertragsteuer plus solidární příplatek navrch. Jenže smlouva mezi ČR a Německem z roku 1984 dovoluje u běžného portfoliového investora srazit maximálně 15 procent. Do českého přiznání si tedy lze započíst jen těch 15 %, zbytek, přes 11 procentních bodů, zůstává viset ve vzduchu. Získat ho zpátky jde jedině přímou žádostí u Bundeszentralamt für Steuern — a tady přichází to nepříjemné číslo, které málokdo zmiňuje: podle odpovědi německé vlády z března 2024 se žádosti běžně vyřizují přes 20 měsíců. Než peníze dorazí, uplyne skoro dva roky.
Mohlo by Vás zajímat: Lombardní úvěr v praxi
Francie: mezi 12,8 a 25 procenty
Francie je zvláštní případ, protože počítá se dvěma sazbami zároveň. Po reformě z roku 2018, vynucené rozsudkem Soudního dvora EU ve věci Sofina, mají rezidenti EU a EHP nárok na sníženou sazbu 12,8 %; kdo do tohoto okruhu nespadá, platí 25 %. Smlouva s ČR ale stanovuje strop jen 10 % — takže i ve chvíli, kdy vše proběhne správně a broker aplikuje sníženou sazbu, zůstávají necelá tři procenta nadměrně sražená. Pokud broker formulář 5000-FR nepodporuje, což se u online platforem stává často, srazí se rovnou 25 % a rozdíl naroste na patnáct bodů.
Švýcarsko: 35 % a formulář 823B
Tady je propast největší. Švýcarská Verrechnungssteuer činí 35 %, smluvní strop s ČR je 15 % — dvacet procentních bodů rozdílu, žádná jiná zmiňovaná země se tomu ani nepřibližuje. Cesta zpět vede přes formulář 823B švýcarské daňové správy, ke kterému je potřeba potvrzení o daňovém domicilu orazítkované českým finančním úřadem. I tady se čeká měsíce, nikoli týdny.
Čtěte více: INVESTIKA recenze fondů
Proč se Tax Reclaim malým investorům nevyplatí
Spočítejme si to na jednoduchém příkladu. Portfolio za tři sta tisíc korun s běžným výnosem přinese nadměrně sraženou daň v řádu jednotek tisíc korun ročně na jeden trh. Proti tomu stojí čas, případně poplatek daňovému poradci a čekání, které se u Německa blíží dvěma rokům. Vychází to jen u opravdu velkých, koncentrovaných pozic, nebo když se žádosti kumulují za víc let najednou — což zpětná promlčecí lhůta u Německa i Švýcarska umožňuje.
Řešení: akumulační UCITS ETF s domicilem v Irsku
Tady je na místě jedna oprava, kterou běžné poradenství obvykle přeskočí. Irský domicil fondu srážkovou daň u zdroje nemaže — ta se platí podle irské sítě smluv a zůstává schovaná uvnitř výkonnosti fondu, na rozdíl od amerických akcií, kde irsko-americká smlouva sazbu skutečně sníží. Výhoda leží jinde. Akumulační fond dividendu nikdy nevyplácí, takže investorovi podle převažujícího výkladu nevzniká roční zdanitelný příjem podle § 8 zákona o daních z příjmů. Celý výnos čeká až na prodej, kde se řeší jako kapitálový zisk podle § 10 — a po třech letech držby je díky časovému testu (§ 4 odst. 1 písm. u) od daně osvobozen bez horního stropu, stále i v roce 2026.
Čtěte také: Recenze BITmarkets.com – Nejlepší krypto burza?
Shrnutí
Kdo nechce každý rok hlídat tři různé sazby a čekat na Bundeszentralamt für Steuern, najde v akumulačním irském ETF řešení, které problém neodstraní, ale obejde: srážková daň zůstane, jen se stane jednorázovou a předvídatelnou ztrátou uvnitř fondu, výměnou za klid a případné úplné osvobození při prodeji.
Zdroje:
- Smlouva o zamezení dvojího zdanění ČR–Německo (18/1984 Sb.) — přehled a text
- Smlouva o zamezení dvojího zdanění ČR–Francie (79/2005 Sb. m. s.) — shrnutí článku 10
- Smlouva o zamezení dvojího zdanění ČR–Švýcarsko (281/1996 Sb.) a Protokol k ní (99/2013 Sb. m. s.)
- BDO Deutschland — Das Entlastungsverfahren nach § 50c EStG (přehled lhůt BZSt, včetně údaje o 20+ měsících)
- Zdanění investičních příjmů 2026 — časový test dle § 4 odst. 1 ZDP, bez finančního stropu
RuleCalc — Daň z dividend ze zahraničí 2026 (§ 8 + § 22 ZDP, metoda prostého zápočtu dle § 38f)
