Zlato letos poprvé v historii prolomilo hranici 4 000 dolarů za unci. O tom se mluvilo všude. O tom, co se stane, když si člověk koupí malý slitek a za pár let ho bude chtít prodat, už tolik ne.
Obsah článku:
Burzovní cena a to, co reálně zaplatíte
Spot price je velkoobchodní cena zlata, se kterou obchodují banky a velcí hráči mezi sebou. Běžný člověk se k ní nikdy nedostane – zaplatí vždycky víc, a to kvůli výrobě slitku, certifikaci, marži prodejce a nákladům na skladování.
U velkých cihel od jedné unce (31,1 gramu) je tahle přirážka poměrně malá, protože se rozpočítá na hodně kovu najednou. U jednogramového slitku, tedy typického dárku nebo první investice, je to jiný příběh. Stejné náklady na výrobu se rozpočítají na zlomek množství zlata, takže procentuálně vyjde přirážka mnohem výš.
Čtěte více: První investice nového evropského fondu
Kde mizí peníze
Skutečná past ale čeká až u prodeje zpátky. Rozdíl mezi tím, za kolik prodejce slitek prodá, a za kolik ho pak vykoupí, se nazývá spread. Podle ZI Numismatiky se u investičního zlata v Česku pohybuje od jednoho do třiceti procent, podle toho, kolik gramů se zrovna prodává.
Nejmenší kousky, 0,05 až 5 gramů, na tom bývají nejhůř. Zlato od jedné unce výš se naopak prodává za mnohem výhodnějších podmínek. Kdo si koupí jednogramový slitek s vysokým spreadem, potřebuje, aby cena zlata vzrostla o desítky procent – jinak se nedostane ani na částku, kterou původně zaplatil.
Málokdo si tohle spočítá dopředu. A přitom jde o docela jednoduchou matematiku.
Nejde jen o cenu kovu
Chybějící certifikát, poškozený obal, škrábanec na slitku – kterákoli z těchto věcí dokáže výkupní cenu srazit dolů, bez ohledu na to, jak si zrovna vede trh.
Velcí prodejci, třeba Česká mincovna, aktualizují ceny denně podle burzy, což je fér přístup. Pravidlo napříč celým odvětvím ale zůstává stejné: čím menší kus kovu, tím dráž se kupuje a tím levněji se vrací zpátky.
Jiná cesta: zlato na burze
Xetra-Gold a iShares Physical Gold fungují jinak. Jde o cenné papíry obchodované na burze, kryté fyzickým zlatem v trezoru, přičemž investor má za určitých podmínek nárok i na skutečné dodání kovu.
Rozdíl v nákladech je citelný. Xetra-Gold nemá žádný roční poplatek za správu. iShares Physical Gold se pohybuje kolem 0,12 až 0,25 procenta ročně. Rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou pak dělá jen pár centů – desetiny procenta, ne desítky jako u fyzického slitku v obchodě. Provozovatel Xetra-Gold to vysvětluje jednoduše: díky burzovnímu obchodování se i malé částky nakupují za velkoobchodní ceny, což u pultového prodeje prostě nejde.
Co si vybrat
Fyzický slitek dává smysl jako pojistka pro opravdu krajní scénáře – něco, co má člověk doma, nezávisle na tom, jestli banky a burzy fungují.
ETC se hodí spíš těm, kdo chtějí sledovat cenu zlata s nízkými náklady a možností kdykoli prodat téměř za spotovou cenu. Je to ale papír, ne kov v ruce – a s tím je potřeba počítat.
Čtěte více: INVESTIKA recenze fondů
Zajímavost na okraj
Investoři u Xetra-Gold si mohou nechat zlato skutečně fyzicky dodat. Od spuštění produktu v roce 2007 to udělalo přes tisíc lidí a dohromady si vyzvedli víc než pět tun kovu. I ta „papírová“ forma zlata je tedy reálně krytá, ne jen zapsaná v systému.
Malý zlatý slitek z kamenného obchodu nese skrytou daň v podobě spreadu, který u drobných gramáží dokáže sežrat desítky procent. Kdo tuhle daň platit nechce, najde levnější cestu přes burzu – jen musí počítat s tím, že místo cihličky doma bude mít záznam v depozitáři.
Čtěte také: Recenze BITmarkets.com – Nejlepší krypto burza?
Zdroje:
- Výkup zlatých a stříbrných mincí – vysvětlení spreadu – ZI Numismatika
- Investiční zlaté cihly a slitky – Česká mincovna
- iShares Physical Gold ETC – přehled poplatků – Börse Stuttgart
- Xetra-Gold exceeds 10 billion euros mark in assets under custody – Xetra-Gold
