Elon Musk je velký fenomén. Nyní nejbohatší člověk na světě, úspěšný podnikatel, v očích některých nesporný vizionář. Jiní v něm zase vidí velkého spekulanta s fascinujícím příběhem splnění amerického snu. Pravdu mají všichni. Miliardář pohádkově zbohatl včasným naskočením na investiční bubliny, avšak nedá se mu upřít talent i skvělé PR.
Jeho pohádkový vzestup se začal psát v Kalifornii. Ve svých 24 letech (v r. 1995) založil softwarovou firmu ZIP2, kterou prodal o čtyři roky později za 22 mil. dolarů. Měl ale také štěstí, protože se tehdy celý západní svět ocital v internetovém šílenství a ceny IT společností stoupaly závratným tempem. Muskovi se podařilo prodat společnost na vrcholu zájmu, což se později stalo příznačným pro jeho budoucí byznys.
Týká se to (kromě výhodného projektu Pay pal, který prodal po třech letech podnikání za 165 mil. dolarů) zejména spoluzaložení Tesly v polovině první dekády. Firma nebyla prvních pár let příliš známá, ale živou vodou se pro ni stal vstup na burzu v r. 2003, kde získala přístup k novým financím a především neuvěřitelně zhodnotila – z počátečních necelých čtyř dolarů více než stokrát, přičemž jen v posledních dvou letech 23násobně.
Nad tímto vzestupem však zůstává rozum stát. Společnost byla dlouhodobě ztrátová a poprvé vykázala celoroční zisk až v loni. Navzdory tomu, že např. na rozdíl od německé automobilky Daimler vyrobila Tesla v prvním kvartále loňského roku osmkrát méně aut, tak celkově dosáhla 4,5 násobného ocenění. Navíc má naprosto neuvěřitelný poměr ceny akcie/zisku, který dosáhl astronomické hodnoty 1356,96 (běžně se pohybuje do 20). Dokonce i sám Musk přiznal, že jsou akcie nadhodnocené.
Otázka za milion pak zní: proč? Lví podíl má na tom politika centrálních bank akcelerující ceny akciových indexů, ale i skvělé PR. Majitel Tesly dovede bavit a investuje v progresivním odvětví elektromobilů, které je pro mnohé spíše budování lepšího světa, než byznys.
Avšak nyní nejbohatší miliardář si vyhlídl další vlnu – bitcoin. Z majetku své z 50 % zadlužené automobilky nakoupil danou kryptoměnu za 1,5 miliardy dolarů a zároveň oznámil, že firma přes ni nabídne platby zákazníkům. Bitcoin následně atakoval 46 000 dolarů. Z dosavadního kontextu se zdá, že Musk zavětřil budoucí trendy, aby opět využil novou investiční horečku. Tesla se rozjela během „helikoptérové“ bubliny centrálních bank a nyní je nutné trochu přesedlat. Až party jednou skončí, bude mít možná velkou část úspor v kryptoměnách, které prudce vyletí v důsledku znehodnocení měn.
A jaká bude další bublina? Přece lety do vesmíru. Elon Musk vlastní 48% podíl v soukromé vesmírné společnosti SpaceX. Tato „soukromá NASA“, stejně jako její konkurent Blue Origin, nyní horečně vyvíjí dostatečně levné technologie, jež vynesou člověka do vesmíru. Až daný okamžik nastane, otevřou se lidstvu neskutečné možnosti – od VIP cestovního ruchu přes elektrokomunikace až po těžbu nerostných surovin (např. na Měsíci). V takovém případě pak stoupnou předmětné akcie rychleji, než Muskova raketa.
