Živnostenské podnikání je v České republice poměrně populární. Loni u nás podnikalo přes milion živnostníků, z toho necelých 650 tisíc živnostenské podnikání provozovalo jako činnost hlavní a něco přes 440 tisíc jako činnost vedlejší. V rámci Evropské unie Česko patří k zemím, kde se vyskytují vysoce nadprůměrný počet živnostníků neboli osob samostatně výdělečně činných. Do značné míry to lez označit za dědictví polistopadového étosu a ochoty postavit se na vlastní nohy, ale i faktu, že podmínky pro živnostenské podnikání v porovnání se zaměstnaneckým poměrem jsou u nás výrazně výhodnější. Pojďme se tedy podívat, jak na založení živnosti.
Obsah
Založení živnosti – co je živnost?
Co je a co není živnost, vymezuje živnostenský zákon. Obecně můžeme říci, že živností či živnostenským podnikáním lze rozumět soustavnou činnost, která je provozována samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, a to za účelem dosažení zisku.
Živnostenský zákon současně vymezuje podmínky jak v pozitivním, tak v negativním slova smyslu. Jinak řečeno, zákon říká, co živností je, ale vyjmenovává i podnikatelskou činnost, která živností není. Konkrétní výčet činností, které nejsou živností, je taxativně vymezen v § 3 živnostenského zákona. Za živnost tak není považována například činnost lékařů, advokátů, daňových poradců, nebo pronájem nemovitostí a podobně.
Zákon upravující živnosti se vztahuje jak na fyzické, tak na právnické osoby. Živností tedy není pouze činnost, kterou provozuje fyzická osoba (drobné podnikání), živnostenské oprávnění musí mít i osoba právnická. Zároveň platí, že jeden podnikatel může provozovat více živností. V takovém případě ale musí mít pro každou z nich patřičné oprávnění.
Tip: Přemýšlíte o podnikání? Podívejte se, v čem se to vyplatí.
Založení živnosti – typy živností
Není živnost jako živnost. Česká legislativa rozlišuje dvě skupiny živností, a to v členění na živnosti ohlašovací a živnosti koncesované. Mezi živnosti ohlašovací patří živnosti řemeslné, vázané a volné. Skupina koncesovaných živností už další členění nemá.
Základní charakteristikou ohlašovací živnosti je, že může být provozována na základě pouhého ohlášení libovolnému živnostenskému úřadu. Taková živnost nepodléhá žádnému schvalovacímu procesu. Pokud budoucí živnostník splňuje veškeré zákonem stanovení podmínky, živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku, a to do pěti dnů ode dne doručení ohlášení. A obratem podnikateli vydá výpis ze živnostenského rejstříku.
Pokud chcete provozovat živnost řemeslnou, vedle ohlášení úřadu musíte rovněž prokázat svou odbornou způsobilost. Lze tak učinit na základě ustanovení § 21 živnostenského zákona dokladem o řádném ukončení příslušného typu vzdělání v příslušném oboru. Je tedy nutné předložit například výuční list, vysvědčení o maturitní zkoušce, vysokoškolský diplom nebo doklad o uznání odborné kvalifikace.
Dalším typem ohlašovací živnosti jsou živnosti vázané. Jedná se například o výrobu strojů a přístrojů, jejich opravy nebo odbornou montáž, o chemickou výrobu, výrobu a zpracování paliv a podobně. Také u těchto živností je nutné vedle všeobecných podmínek pro provozování živnostenského podnikání prokázat odbornou způsobilost. Ta se prokazuje podobně jako u živností řemeslných, a to rovněž na základě přílohy č. 2 k živnostenskému zákonu.
U živností volných není třeba prokazovat odbornou způsobilost. K získání živnostenského oprávnění pro volnou živnost je nutné splnit pouze všeobecné podmínky provozování živnosti. Živnost volná a obory činností k ní náležející jsou uveden vy příloze č. 4 živnostenského zákona. Patří sem živnost, kde je předmětem podnikání výroba, obchod a služby nezařazené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a mezi obory činnosti v rámci volné živnosti řadíme například poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost, pěstitelské pálení, výroba krmiv, textilií, obuvi, velkoobchod, maloobchod, pronájem, projektování, reklama, marketing a tak dále. Zákon vyjmenovává celkem 82 oborů činností, které jsou živností volnou.
Nejsložitější je zahájení provozování živnosti koncesované. Zde je třeba získat zvláštní oprávnění k podnikání, takzvanou koncesi. Žadatel musí prokázat odbornou způsobilost podle přílohy č. 3 živnostenského zákona, a to dokladem o jejím uznání, podobně jako u živností řemeslných či vázaných. Do koncesovaných živností spadají takové, na jejichž regulaci má stát zvláštní zájem. Jedná se například o výrobu, úpravu a půjčování zbraní a střeliva, výrobu výbušných, výrobu lihu nebo směnárenství.
Živnostenský list – jak ho získáte?
Pokud splňujete všechny nutné podmínky pro získání živnosti (podrobněji viz níže), její samotné získání už je poměrně snadné. Máte v zásadě dvě možnosti, jak to udělat. Prostřednictvím vyplnění on-line jednotného registračního formuláře (JRF), nebo prostřednictvím vyplnění JRF v papírové formě a následným podáním na kterémkoli živnostenském úřadě (bez ohledu na místo vašeho trvalého bydliště), případně na CzechPointu. A jak už bylo řečeno, pokud splňujete zákonem stanovené podmínky, do pěti dnů by vám živnostenský úřad vydat výpis z živnostenského rejstříku (pokud jde o živnosti ohlašovací). Živnostenský list jako takový se dnes již nevydává, je nahrazen právě oním výpisem z živnostenského rejstříku.
Čtěte také: Jak si zajistit pasivní příjem a kde začít.
Co musíte splňovat k založení živnosti?
Živnost nemůže provozovat úplně každý. Zákon stanovuje celou řadu podmínek, a to všeobecných a zvláštních. Klíčové je dosažení alespoň 18 let věku, dále je třeba prokázat se trestní bezúhonností a být plně svéprávnou osobou. Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá, nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí jako by nebyla odsouzena.
Zvláštní podmínky pro provozování živnosti se pak již týkají konkrétních typů živností, jak o nich byla řeč výše. Podnikatel také může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Ten ovšem musí splnit stejné podmínky, jaké vyžaduje živnostenský zákon po provozovateli živnosti. Za určitých podmínek může podnikat i osoba, která ještě nedosáhla 18 let věku. K tomu ovšem potřebuje souhlas zákonných zástupců (zpravidla rodičů) a takzvané přivolení soudu.
Co budete potřebovat na živnostenský úřad?
Jak už bylo řečeno, založení živnosti probíhá prostřednictvím vyplnění jednotného registračního formuláře. Ať už on-line nebo v papírové formě, kterou následně donesete na CzechPoint nebo na živnostenský úřad. S sebou budete potřebovat průkaz totožnosti, případně doklad odborné způsobilosti a budete muset zaplatit registrační poplatek ve výši tisíc korun.
Výhodou JRF je, že se jím zároveň registrujete jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) na Okresní správě sociálního zabezpečení, své zdravotní pojišťovně i u místně příslušného finančního úřadu. Není tedy třeba hlídat lhůty jako v minulosti, kdy jste se museli k sociálnímu a zdravotnímu pojištění hlásit do osmi kalendářních dnů od ohlášení živnosti. Pro registraci u finančního úřadu platila 15denní lhůta.
Založení živnosti – pár rad závěrem
Od roku 2023 všichni živnostníci budou muset s úřady komunikovat prostřednictvím datových schránek. Kdo ji ještě nemá, tomu ji bude stát postupně zřizovat. Povinnost se týká jak živnostníků, kteří činnost provozují jako hlavní, tak těch, kteří podnikají v rámci vedlejší činnosti. „Datovku“ dokonce budou muset mít i ti, kteří svou živnost pozastavili. Přestože se zdá, že existence datové schránky život živnostníkům zkomplikuje, opak je pravdou. Odpadnout by měly veškeré cesty na úřady, vše bude možné obsluhovat z pohodlí domova.
Nezapomeňte, že jakmile se stanete živnostníkem, budou vám vyměřeny zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Ty budete muset platit v předepsané výši. První rok budete odvádět pouze minimální zálohy, v dalších letech pak podle výše vašeho vyměřovacího základu. Pokud však budete OSVČ na vedlejší činnost, první rok zálohy na sociální pojištění platit nemusíte. Na zdravotní však ano.
A živnostníci mají také jednu výhodu, kterou zaměstnanci nemají. Mohou se totiž rozhodnout, zda si platit nemocenské pojištění. Pokud se rozhodnete si jej neplatit, rozhodně byste si měli sjednat jakousi komerční obdobu nemocenského pojištění, protože zůstat v případě nemoci či úrazu zcela bez příjmů není nic příjemného.
