Průzkumy PMI za první dva měsíce letošního roku naznačují, že HDP eurozóny klesá v mezičtvrtletním vyjádření o něco výrazněji, než tomu bylo v závěrečném kvartálu loňského roku. Průzkum PMI zároveň podporuje domněnku, že omezení související se stávající vlnou pandemie stáhly ekonomiku eurozóny znovu do recese, pokles HDP ale bude výrazně mírnější, než tomu bylo za první vlny pandemie v loňském prvním pololetí.
Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v únoru dle předběžných výsledků vzrostl z úrovně 47,8 na 48,1, což představuje dvouměsíční maximum. Zároveň jde o výsledek blízký očekávání trhu na úrovni 48,0.
Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity a únorový PMI průzkum tak indikuje, že mezičtvrtletní pokles HDP v eurozóně bude vykázán i za letošní první čtvrtletí: ekonomika eurozóny s veškerou pravděpodobností vykáže pokles druhé čtvrtletí v řadě, což bude znamenat opětovné upadnutí do recese.
Zpracovatelský průmysl roste, pokles je ve službách
Pokles HDP, jenž v závěrečném čtvrtletí 2020 činil mezikvartálně 0,6 % a v letošním prvním čtvrtletí může být dle průzkumů PMI o něco výraznější, bude zároveň výrazně mírnější, než tomu bylo za první vlny pandemie v loňském prvním pololetí. Detailní pohled ukazuje prohloubení poklesu ekonomické aktivity ve službách, neboť na tento sektor dopadají omezení související se stávající vlnou pandemie, což vede jak k poklesu objednávek, tak k přímým uzavírkám či omezení provozu v řadě odvětví služeb.
Průzkum pro zpracovatelský průmysl naopak hlásí nejsilnější růst aktivity za uplynulé tři roky s tím, že se zrychluje také tempo růstu průmyslových objednávek. Průmysl i nadále profituje z faktu, že stávající vlna pandemie nevedla k uzavírkám ve výrobě a v zahraničním obchodě. Dobrou zprávou je, že se v únoru zlepšila očekávání pro příštích dvanáct měsíců jak v průmyslu, tak ve službách a celková úroveň optimismu je dle průzkumu PMI nejvyšší od března 2018.
Únor dle průzkumu PMI nepřinesl očekávané zmírnění propadu aktivity ve službách, zároveň ale hlásí další zlepšení podmínek ve zpracovatelském průmyslu napříč eurozónou a především v Německu. Rostoucí výkon průmyslu v eurozóně je dobrou zprávou pro středoevropské průmyslové výrobce, neboť regionální výroba a exporty jsou se situací průmyslu eurozóny úzce provázány. Pro výhled na letošní rok platí i nadále konstatování, že klíčové bude, nakolik úspěšně bude postupovat vakcinace.
Zvládnutí pandemie by umožnilo uvolňovat související omezení a ekonomika by se mohla nadechnout – jak v Evropě, tak v dalších regionech. Jestliže za rok 2020 vykázal HDP eurozóny celoroční pokles 6,8 %, tak letos by se mohl celoroční růst vyšplhat ke 4 %, zásadním faktorem bude možnost trvale uvolnit omezení související s pandemií, jež dopadají na služby a maloobchod.
Pro naplnění scénáře celoročního růstu HDP v oblasti 4 % by bylo žádoucí, aby ekonomika eurozóny mohla ve druhé polovině letošního roku fungovat s již výrazně lehčí náloží omezení, než je tomu nyní.
Zdroj: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments
