Mezičtvrtletní růst HDP byl patrný jak z měsíčním průzkumů z ekonomiky eurozóny, tak z dat o výkonu průmyslu či maloobchodu za jednotlivé měsíce druhého čtvrtletí, tak jak jsou v tuto chvíli k dispozici. Meziroční růst HDP o 13,7 % znamená historický rekord – zde pomohl statistický efekt nízké základny loňského druhého čtvrtletí, kdy na ekonomickou aktivitu v eurozóně tvrdě dopadla omezení související s první vlnou pandemie.
Mezičtvrtletní růst HDP eurozóny o 2,0 % znamená lepší výsledek, než se čekalo, neboť tržní konsensus počítal s růstem HDP o 1,5 %. V meziročním vyjádření vykázal HDP růst 13,7 %, což je historicky nejsilnější výsledek a kontrastuje s meziročním poklesem na úrovni 1,3 %, jenž byl vykázán v letošním prvním čtvrtletí.
Detaily k vývoji HDP eurozóny za letošní druhé čtvrtletí nejsou v tuto chvíli k dispozici: zveřejněny budou až 7. září, ovšem 17. srpna bude zveřejněn ještě zpřesněný předběžný odhad celkového výkonu ekonomiky za jarní měsíce letošního roku. Dá se nicméně předpokládat, že mezičtvrtletní růst HDP byl tažen jak spotřebou domácností a investičními výdaji firem, tak oživením na straně exportů.
Na ekonomickou aktivitu v eurozóně mělo příznivý vliv jednak rozvolnění pandemických omezení v maloobchodu a službách, což znamená možnost vyšších útrat ze strany spotřebitelů, příznivé prostředí vytváří také hospodářské oživení ve světové ekonomice obecně, tedy na exportních trzích.
Ve druhém čtvrtletí vykázaly mezikvartální růstu HDP zatím všechny ekonomiky eurozóny, které předběžná data o HDP reportovaly, přičemž v čele je zatím Rakousko s mezičtvrtletním růstem HDP o 4,3 %, na opačné straně žebříčku je Litva s růstem 0,4 %. Většina ekonomik vykázala dvouciferný meziroční růst HDP, premiantem je v tuto chvíli Španělsko, kde HDP v letošním druhém čtvrtletí vzrostl meziročně bezmála o 20 %. Pro celý letošní rok čekáme růst HDP eurozóny mírně nad úrovní 4,5 % a obdobné tempo růstu by se mohlo udržet i v roce 2022.
Obdobný scénář očekává také ECB ve své prognóze zveřejněné v červnu
Silný meziroční růst HDP, vykázaný ve druhém čtvrtletí, je neudržitelný, neboť souvisel s jednorázovým statistickým efektem nízké srovnávací základny, průzkumy z eurozóny nicméně naznačují, že ekonomická aktivita silně rostla i na počátku třetího čtvrtletí.
Z pohledu ECB zřejmě data o HDP nepředstavují výraznější překvapení a zároveň lze předpokládat, že ECB se bude snažit udržovat příznivé měnové podmínky i do dalších čtvrtletí s cílem dostat hospodářské oživení eurozóny na dlouhodoběji udržitelný základ.
Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments
